Dluhopisový seriál - Jak se bránit v případě úpadku emitenta? (6.díl)

Dluhopisy jsou v porovnání s akciemi tradičně považovány za méně rizikový investiční instrument a v současné době tak představují zajímavou příležitost pro konzervativní investory, kteří chtějí generovat předem známý a pravidelný výnos. Mezi korporátními dluhopisy však existují obrovské rozdíly - zejména pak v dnešní době, kdy dochází k rozmachu dluhopisových tržišť a dluhopisy tak může vydat prakticky každý. Na trh se tak mohou dostávat vysoce rizikové dluhové cenné papíry, které mohou investory významně ohrozit. Je tedy nutné se s tímto tradičním investičním instrumentem blíže seznámit a ukázat si, jak poznat kvalitní emisi od té nekvalitní. V našem seriálu si proto postupně rozebereme klíčové aspekty spojené s dluhopisovými investicemi.

V minulém díle našeho seriálu jsme se věnovali tématu analýzy a oceňování dluhopisů, které má významný vliv na potenciální výnos a riziko podstoupené investorem. Nyní se však podívejme na zcela zásadní téma v oblasti plnění závazků emitenta vůči investorovi. V rámci investic do korporátních dluhopisů je největším rizikem případný úpadek emitenta a jeho neschopnost dostát svým splatným závazkům - může se jednat o situaci, kdy emitent negeneruje dostatečný provozní zisk, aby byl schopen splnit svou povinnost výplaty kupónů či dokonce splacení jistiny dané emise. Investor se tak může ocitnout v situaci, kdy se jeho investované prostředky stanou předmětem konkurzního řízení a jejich návratnost může být značně komplikovaná.

Tuzemská scéna korporátních dluhopisů zažila v poslední době značnou újmu, když se někteří velcí emitenti ocitli v platební neschopnosti a investorům tak proběhla hlavou otázka, jak v takových případech postupovat. Řešení je velmi často komplikované a bez profesionální pomoci specializovaných finančních institucí jako jsou obchodníci s cennými papíry či banky, si většina investorů neví rady. Ve 4. díle našeho seriálu jsme se věnovali tématu práv vlastníků korporátních dluhopisů, které úzce souvisí s vymáháním plnění závazků emitenta. Znalost tuzemské právní úpravy dluhopisů tak úzce souvisí s dnešním tématem případného úpadku emitenta.

Agent zajištění

Role agenta zajištění hraje zcela zásadní úlohu v případě finančního úpadku emitenta, jelikož se jedná o subjekt, který je dle emisních podmínek dluhopisů zavázán k finanční náhradě v případě platební neschopnosti emitenta. Zpravidla se jedná o subjekt, který v průběhu emise dluhopisů disponuje zástavním právem vůči nemovitému majetku emitenta dluhopisů a nebo krytí dané emise zabezpečuje vlastními zdroji. Jak tento institut funguje? V případě, že dojde k neplnění povinností emitenta, je základním postupem svolání schůze vlastníků dluhopisů, která na základě jednohlasného souhlasu rozhodne o uplatnění nároků na plnění práv z vlastnictví dluhopisů a následně je uplatněno zástavní právo na zastavený majetek emitenta vůči agentovi zajištění. Agent zajištění se následně postará o  umoření dlužných částek na úkor zastaveného majetku emitenta. Agent zajištění je však institucí, která je velmi výjimečnou záležitostí a většina emitentů zaručuje své dluhopisy pouze svým vlastním majetkem.

Co dělat v případě, kdy emitent ručí vlastním majetkem?

Velmi často nastává situace, kdy investor nakoupí dluhopisy od emitenta, který zajišťuje jejich splacení vlastním majetkem - v takovém případě je však třeba si uvědomit, že v případě finančního úpadku společnosti jsou závazky plynoucí z dluhopisových emisí umořovány až v poslední řadě - v první řadě totiž dojde na umoření závazků plynoucích vůči státu či bankovním institucím. Běžný investor je tak postaven na pomyslný konec fronty a čeká, zda po umoření dluhů na něj něco zbude. Základním mechanismem obrany je i zde institut svolání schůze vlastníků, na který má právo každý držitel dluhopisů a výstupem ze schůze vlastníků může být vyhotovení příslušného zápisu o neplnění povinností emitenta a následné soudní vymáhání právního plnění. Celému procesu vymáhání smluvního plnění závazků emitenta by však nemělo chybět podání informací orgánu dozoru a dohledu, kterým je Česká národní banka. Emise dluhopisů totiž podléhá právní úpravě podle Zák. č. 190/2004 Sb. a Zák. č. 256/2004 Sb. a každý emitent tak podléhá dozoru a dohledu ČNB, která je povinna řešit případný nesoulad v plnění emisních podmínkách či prospektu emitenta vůči majitelům dluhopisů.

Jak se riziku úpadku emitenta vyhnout?

V předchozích dílech našeho dluhopisového seriálu jsme se věnovali tématu, jak vybrat správný dluhopis - toto téma se úzce týká i potenciálního úpadku emitenta. Zcela zásadní je volba zprostředkovatele, u kterého korporátní dluhopisy nakoupíte. Velmi rozšířená dluhopisová tržiště totiž fungují pouze jako inzertní portály a nepřebírají tak zodpovědnost za kvalitu daných emisí a jejich samotnou kvalitu velmi často neprověřují. Riziko případného úpadku emitenta však můžete snížit spoluprací se specializovanou finanční institucí, která za vás daného emitenta důsledně prověří a bude dohlížet na emitované dluhopisy v průběhu jejich životnosti.

Autoři: Tomáš Turna, Petr Lajsek, analytici Colosseum, a.s.