9.8.2019
Pokud zvolíte dluhopisy kvalitního emitenta, získáte relativně bezpečný investiční nástroj, který má posílit defenzivní část vašeho portfolia a zajistit pravidelné finanční toky. Nemá tedy smysl se honit za co nejlákavějším výnosem, který na trhu naleznete a riskovat tak své prostředky.
9. 8. 2019
Dluhopisy jsou v porovnání s akciemi tradičně považovány za méně rizikový investiční instrument a v současné době tak představují zajímavou příležitost pro konzervativní investory, kteří chtějí generovat předem známý a pravidelný výnos. Mezi korporátními dluhopisy však existují obrovské rozdíly - zejména pak v dnešní době, kdy dochází k rozmachu dluhopisových tržišť a dluhopisy tak může vydat prakticky každý. Na trh se tak mohou dostávat vysoce rizikové dluhové cenné papíry, které mohou investory významně ohrozit. Je tedy nutné se s tímto tradičním investičním instrumentem blíže seznámit a ukázat si, jak poznat kvalitní emisi od té nekvalitní. V našem seriálu si proto postupně rozebereme klíčové aspekty spojené s dluhopisovými investicemi.
V minulém díle našeho seriálu jsme se věnovali tématu případného úpadku emitenta dluhopisů a jeho neschopnosti dostát závazkům z emise plynoucích. Tedy jsme si vysvětlili, jak má investor postupovat, pokud se dostane do situace, kdy návratnost jeho investovaných prostředků je ohrožena a očekávaný výnos je nutné vymáhat právní cestou. Nyní se zaměříme na téma, které s výše uvedenou problematikou úzce souvisí - kde korporátní dluhopisy nakupovat.
Proč záleží na tom, kde dluhopisy kupujete?
Tuzemská scéna korporátních dluhopisů zažívá v poslední době výrazný boom, zvyšující se počet dluhopisových emisí představuje však také vyšší míru rizika, že investor své prostředky umístí do emise, která nebude nikdy splacena a investor tak o investované prostředky přijde. V minulých dílech našeho seriálu jsme již zmiňovali, že česká legislativa umožňuje, aby dluhopisy vydal prakticky kdokoliv - této možnosti se tak rozhodlo využít obrovské množství podniků. Jen za loňský rok byly emitovány dluhopisy v hodnotě přesahující 126 miliard korun, což je meziročně o 7 miliard korun více. Dluhopisové financování je zcela běžným způsobem získávání externích prostředků na provozní a investiční činnost podniku - má to však háček.
Mezi podniky emitující dluhopisy se zařadila značná část firem, které nejsou schopny závazkům plynoucím z emise dluhopisů dostát. Jedná se zejména o podniky, které mají nulový či záporný vlastní kapitál a zároveň o podniky, které nemají prakticky žádnou historii. Aby však tyto podniky byly schopny emitované dluhopisy umístit na trhu, musejí jednak nabídnout výrazně vyšší kupón (což je lákadlo pro investory) a zároveň se musí postarat o umístění dluhopisů sami, jelikož regulované a specializované instituce jako banky či obchodníci s cennými papíry nebudou ochotní takto vysoce rizikové dluhopisy nabízet svým klientům. Hlavním důvodem je skutečnost, že by tyto instituce podstupovaly sankční riziko ze strany České národní banky a zároveň riziko ztráty klientů.
Výše zmíněné podniky tak musejí “jít jinam” a zkusit jinou formu úpisu svých dluhopisů než u specializované finanční instituce - tím se dostáváme k dluhopisovým tržištím, která dané dluhopisy ochotně zařazují do své nabídky. Investor však zpravidla neví, jak kvalitní je dluhopis, který je mu nabízen a zda je pro něj vhodný.
Čemu se vyhnout obloukem?
S rostoucím počtem dluhopisových emisí se výrazně rozrostl i počet neregulovaných subjektů (subjektů bez patřičné licence udělené ČNB) snažících se z expandujícího trhu profitovat a vznikla tak online dluhopisová tržiště. Co vlastně tento pojem znamená? Jedná se zpravidla o inzertní webové stránky, které za úplatu poskytují možnost nabídky dluhopisů daného emitenta a marketingové propagace. V nabídce těchto tržišť pak lze obvykle nalézt dluhopisy slibující výnosy i přes 10 % ročně - to by měl být již první varovný signál pro investora, jelikož emitenti takových dluhopisů budou jen velmi obtížně splácet kupónové platby a jistina bude splacena nejspíše dodatečnou emisí. Od toho ruce pryč.
Dalším problémem dluhopisových tržišť je fakt, že nabízejí (byť jako inzertní zprostředkovatel) investiční instrumenty, kterými dluhopisy jsou. K takové podnikatelské činnosti by však měla podléhat obdobnému režimu regulace jako již zmíněné specializované finanční instituce (obchodníci s cennými papíry, banky atd.), aby nedocházelo ke zneužívání nevědomosti investorů a neodborné péči. Dluhopisová tržiště v první řadě neprověřují, zda daný dluhopis je vhodným investičním nástrojem pro konkrétního investora - chybí tedy vyhodnocení rizikového profilu investora a zároveň vyhodnocení rizikovosti nabízeného dluhopisu. Zpravidla tak kupujete zajíce v pytli.
Nesmíme však také zapomínat na situaci, kdy investor zakoupí dluhopisy prostřednictvím internetového tržiště a emitent je následně neschopen splácet a dostát svým závazkům. Této nepříjemnosti jsme se věnovali v předcházejícím díle našeho seriálu, nicméně v souvislosti s dluhopisovými tržišti je důležité zdůraznit, že zpravidla neexistuje šance, jak se přes dané tržiště (zprostředkovatele prodeje) domáhat svých práv. Jste na to zkrátka sami.
Kupujte u regulovaných institucí
Rozumným výběrem prodejce (zprostředkovatele prodeje) dluhopisů si můžete ušetřit řadu případných starostí a především své investované peníze. V tuzemsku se zprostředkováním prodejů korporátních dluhopisů a jejich samotnými prodeji zabývají především obchodníci s cennými papíry, což jsou instituce, které jsou držiteli zákonem vyžadované licence České národní banky a podléhají tak vysoké míře regulace. Tyto instituce zároveň disponují dostatečným personálním vybavením, aby byly schopny odborně prověřit kvalitu nabízených dluhopisů a zároveň vhodnost daného dluhopisu pro konkrétní investory. Rizikovost nákupu dluhopisu tak výrazně klesá.
Finanční instituce mají totiž také k emisím dluhopisů odlišný postoj, než internetová tržiště - základním smyslem je role administrátora v procesu emise dluhopisů. Tedy subjektu zajišťujícího úspěšné vyhotovení a upsání emise. Pokud se budeme například bavit o obchodníkovi s cennými papíry, který byl podnikem požádán, aby zajistil uskutečnění emise dluhopisů, začíná velmi složitý proces prověřování finančního zdraví společnosti, realizovatelnosti obchodního plánu a struktury podniku. Následně pak obchodník s cennými papíry vytvoří návrh parametrů emise, který reflektuje rizikovost emitenta a aktuální tržní podmínky. Obchodníci s cennými papíry zároveň v roli administrátora velmi obvykle spolupracují s Českou národní bankou, jelikož se zaměřují na tzv. prospektové emise, které vyžadují souhlas ČNB. Tím výhody nákupu dluhopisů u regulovaných subjektů nekončí - dostáváme se ke klíčovému faktoru, a to skutečnosti, že daná finanční instituce je povinna prověřit a vyhodnotit rizikový profil investora, aby mu nenabídla dluhopis, který neodpovídá jeho zkušenostem či znalostem.
Za připomenutí stojí také fakt, že pokud obchodník s cennými papíry vystupuje jako administrátor emise či dokonce agent zajištění, jsou investorovi peníze zase o něco více v bezpečí. Obchodník totiž funguje jako určitá kontaktní či zajišťující osoba pro případ vzniklých potíží s plněním závazků plynoucích z emise (institutu agenta zajištění jsme se věnovali v předchozím díle našeho seriálu).
S dluhopisy neriskujte
Korporátní dluhopisy jsou bezesporu více rizikový instrument než kupříkladu americké vládní dluhopisy. Pokud však zvolíte dluhopisy kvalitního emitenta, získáte relativně bezpečný investiční nástroj, který má posílit defenzivní část vašeho portfolia a zajistit pravidelné finanční toky. Nemá tedy smysl se honit za co nejlákavějším výnosem, který na trhu naleznete a riskovat tak své prostředky. Již jsme si řekli, že velmi vysoké kupónové sazby jsou varovným signálem a u kvalitního obchodníka s cennými papíry je nenajdete. Ačkoliv řídit rizika je někdy velmi obtížné, investor může udělat první krok sám a svá rizika omezit vhodným výběrem místa (subjektu), u kterého si dluhopisy koupí. V příštím díle našeho seriálu se budeme věnovat roli a významu dluhopisů v portfoliu.
Odkaz na předchozí díl seriálu naleznete zde
Autoři: Tomáš Turna a Petr Lajsek, analytici společnosti Colosseum, a.s.