ETF fondy zajímavá alternativa stavebního spoření

ETF fondy zajímavá alternativa stavebního spoření

31.7.2018

Měsíčně spořená stejná částka. Výsledkem je ve stavebním spoření 167 tisíc Kč, zatímco v ETF fondu orientovaném na akcie 215 tisíc Kč. 

Investice do stavebního spoření jsou v ČR stabilně populární. Pro dlouhodobé vytvoření finanční rezervy lze obdobně použít i investice do ETF fondů. V dále uvedeném příkladu zjistíme, že vkládáním stejné částky by v uplynulých šesti letech investor naspořil ve stavebním spoření 167 tisíc Kč, zatímco v ETF orientovaném na akcie kvalitních světových firem 215 tisíc Kč.

 

ETF fondy jsme si představili v článku ETF jako revoluce investování zde

 

Zajímám se o investice

Ikona newslettery

 

Již delší dobu neplatí, že  stavební spoření využívají lidé jen jako způsob, jak si našetřit na bydlení. Pro spotřebitele se může stavební spoření zdát jako optimální instrument, kam mohou ukládat své úspory a zároveň získat bonus v podobě  státní podpory. Výhoda stavebního spoření spočívá zejména ve státním příspěvku. Tento příspěvek činí 10 % z naspořené částky ročně, maximálně však 2000 Kč za rok. 

Kromě již zmíněné výhody státního příspěvku řada investorů přichází na to, že stavební spoření může být doprovázeno s řadou nepříjemností. První z nich je velká vázanost finančních prostředků. Minimální doba investice je stanovená na 2 roky, jedná se tak o značně nelikvidní formu uložení svých financí. Vybrat finance dříve lze pouze pod pokutou, která je stanovena procentuální částí cílové částky. Při vybrání naspořené částky před uplynutím 6ti let musí investor dokonce vrátit státní příspěvek v plné výši. Zadruhé je diskutabilní i samotná výhodnost stavebního spoření, a to i při započtení státního příspěvku. Jiné formy investování sice nejsou spojeny s příspěvkem státu, ale mohou být celkově zajímavější i bez této závislosti na státním rozpočtu.  

Jak je uvedeno v tabulce níže, člověk, který investuje pravidelně 2 000 Kč měsíčně do ETF (například fond VT), by měl mnohem vyšší zisky než při vkládání stejné částky do stavebního spoření. V uvedeném příkladu je investiční horizont stanoven na 6 let, což je minimální hranice pro získání státního příspěvku. 

InstrumentETF (VT)Stavební spoření
Měsíčně vložená částka 2 000 Kč 2 000 Kč
Počet let 6 6
Roční poplatek 0,11 % 1 % za uzavření smlouvy (2000Kč) + 350 Kč ročně za vedení účtu
Výnos p.a. (průměr za 5 let) 10,9 % 3,2 %
Dividendový výnos (ročně) 2,07 % -
Státní příspěvek - 2 000 Kč 
Celkem naspořeno (upraveno o poplatky) 215290 Kč 166967 Kč

Tabulka znázorňuje pravidelnou investici 2 000 Kč do ETF fondu VT Vanguard Total World Stock (obsahující akcie známých firem z celého světa) a porovnání stejné investice do stavebního spoření s průměrnými parametry, které tuzemské spořitelny nabízejí. Čím vyšší je investovaná  částka, tím více se rozdíl výnosů prohlubuje, a to ve prospěch ETF fondů. Samozřejmě je nutné podotknout, že riziko investice do ETF fondů je výrazně vyšší, jelikož zde nefiguruje státní garance. Využitá data jsou aktuální k lednu 2018. 

Dále je třeba zmínit, že výnos, který poskytuje stavební spoření (včetně státní podpory a započtení poplatků), se přibližně rovná inflaci, která aktuálně dosahuje 2,6 % ročně. Pokud se však zaměříme na výnosnost ETF fondů (mějme jako příklad ETF fond kopírující index S&P 500), investor by se mohl těšit z přibližně 13% hrubého výnosu za poslední rok, což představuje značný rozdíl oproti možnostem, které nabízí stavební spoření. 

Pravidelná investice do ETF tak nejen může přinést výrazně vyšší výnos, ale je i mnohem likvidnější díky obchodovatelnosti těchto instrumentů na burze. Nemusíte tak čekat dva roky, než se dostanete ke svým penězům a můžete ihned reagovat na nenadálé události. Je potřeba také zdůraznit, že velká část ETF fondů vyplácí investorům  pravidelně dividendy, které lze automaticky reinvestovat. Stavební spoření má naopak výhody zejména ve státním příspěvku a nižší rizikovosti, výhody ETF však podle našeho názoru převažují, což je demonstrováno na výše uvedeném příkladu. 

 

Autoři: Petr Lajsek, Tomáš Turna, analytici Colosseum