Jak investovat do akcií: Cenové bubliny (4. díl - 3. část)

18.10.2019
Cenové bubliny ovlivňují akciové trhy víc než si myslíme, co však za nimi stojí a jak vznikají?

O investicích do akcií patrně slyšel každý z nás, jedná se o jednu z nejstarších forem investování, kterou lidstvo zná. Začátky akciových investic můžeme hledat již v počátku 17. století, kdy vznikla Východoindická společnost, která byla založena obchodníky z Amsterdamu a obchodovala se vzácným zbožím z orientu. O zásadní rozmach obchodování s akciemi a vznik prvních akciových burz se postaraly obchodníci v Londýně a New Yorku a není tak náhodou, že na těchto místech nalezneme dvě nejdůležitější akciové burzy na světě - London Stock Exchange a New York Stock Exchange. Akciové trhy však ušly za poslední staletí obrovskou cestu a staly se běžnou součástí života snad každého z nás - ať už přímo, či nepřímo. V tomto seriálu se zaměříme na základní principy obchodování s akciemi, analýzu a oceňování akcií a na vše ostatní, co by měl znát každý, kdo o investicích do akcií uvažuje.

Historie je důležitá

V rámci akciových trhů bezesporu platí, že se můžeme poučit z minulosti - v minulé části dílu věnovanému cenovým bublinám jsme si popsali jak cenové bubliny vznikají a jaký mají průběh, což je zcela klíčové, jelikož cenové bubliny se v naší historii objevují s prakticky identickým scénářem. Pro první příklad cenové bubliny se vraťme o bezmála 400 let nazpět - tedy do let 1634 - 1637, kdy se rozvinula a splaskla tzv. tulipánová bublina. V první polovině 17. století byly cibulky tulipánů vysoce žádanou a ceněnou komoditou - vlastnictví cibulek znamenalo získání společenského postavení a brzy tak obchod s tulipány přestal být pouze výsadou šlechty a do obchodování s cibulkami se zapojila i široká veřejnost. Aby si některé rodiny mohly dovolit vlastnit alespoň malé množství tulipánových cibulek, nechávaly dokonce hladovět své děti - to dokazuje, jak obrovský boom obchod s tulipány zažíval. Některé odrůdy během pár let vzrostly na ceně až o 1 000 % a na vrcholu cenové bubliny se pak ty nejvzácnější cibulky prodávaly až za 6 000 zlatých, což byl ekvivalent více než 60 kusů dobytka. Konec tulipánové bubliny však měl velmi rychlý průběh - producenti nebyli schopni prodávat cibulky v dostatečném množství, které trh požadoval a tak se uchýlili k vydávání “potvrzení” o dodání v budoucnosti. Jednalo se tak o určitou formu futures kontraktu, který je dnes hojně využíván na komoditních burzách. Brzy se však tyto kontrakty ukázaly jako velmi riskantní, jelikož kupci často nezaplatili a tak se producenti postupně rozhodli z trhu odejít. Své živnosti producenti prodávali a stlačovali tak cenu cibulek níže a níže. Lavinový efekt pak způsobil, že ceny tulipánů se dostaly až na nulu a staly se zcela bezcennými. 

Tulipánová bublina 1634 - 1637


zdroj: foundingfuel.com

Nyní se posuňme o přibližně 80 let dopředu - nacházíme se tak v letech 1719 - 1720, která znamenala vznik a velmi rychlé splasknutí další cenové bubliny, kterou známe pod názvem Tichomořská bublina. Začátek 18. století znamenal pro Anglii vstup na trh s Jižní Amerikou a toho využila nově vzniklá Tichomořská společnost, která se s vládou dohodla na udělení licence na provozování těchto obchodních tras - v roce 1920 tak začala společnost nabízet své akcie a během jediného měsíce se jejich cena zvýšila o 42 % na 184 liber, o měsíc později již jedna akcie stála 380 liber. Investoři, kteří ve vidině snadného zisku investovali obrovské množství prostředků do Tichomořské společnosti, byli zároveň zásobováni falešnými zprávami v novinách o obrovských obchodních úspěších a cena akcií společnosti se tak po pěti měsících vyšplhala na své maximum 1 050 liber za kus. Konec cenové bubliny však proběhl podle stejného scénáře jako o 80 let dříve - ceny akcií začaly velmi rychle klesat a během dalších tří měsíců se cena akcií propadla o 80 %. Pro širokou britskou veřejnost to mělo fatální finanční důsledky.

Tichomořská bublina 1719 - 1720

Nyní se podívejme na pár příkladů z relativně nedávné historie a to dot - com bublinu a na navazující globální finanční krizi. Základy pro vznik dot - com bubliny (internetové horečky) položil samotný vznik internetu a jeho rozšíření v roce 1993. Nově vznikající internetové společnosti nabízely své akcie investorům a jejich cena rostla neuvěřitelným tempem - například v roce 1995 akcie společnosti UUNET se během tří měsíců zhodnotily o bezmála 200 % a nejednalo se v žádném případě o výjimku. Extrémním případem pak byla společnost Appian Technology, jejíž akcie vyhnala nenasytnost investorů o neuvěřitelných 147 000 % a to během pouhých dvou dnů. Chamtivost začala trh postupně ovládat a technologický index Nasdaq se vyšplhal na téměř 5000 bodů, což představovalo tehdejší historické maximum. V roce 2002 došlo k definitivnímu splasknutí technologické bubliny a Nasdaq odepsal více než 3500 bodů a zastavil se tak na hodnotě 1220 bodů, což odpovídalo poklesu o téměř 75 %.

Vývoj technologického indexu Nasdaq 1995 - 2010


zdroj: bloomberg.com

Po splasknutí technologické bubliny se objevila problematika možné stagnace americké ekonomiky. Tehdejší guvernér FEDu Alan Greenspan se rozhodl pro snížení úrokových sazeb, a tedy zavedení režimu expanzivní monetární politiky. Snížené úrokové sazby měly posloužit ve formě levných peněz k nastartování ekonomiky. Tento krok však způsobil, že úvěrové produkty byly dostupnější i pro sociální vrstvy, které by na ně za normálních ekonomických okolností nedosáhly. Období nízkých úrokových sazeb, které FED udržoval 4 roky, umožnilo vznik obrovského zadlužení v oblasti nemovitostí, jejichž ceny mezi lety 2000 až 2006 vystoupaly v některých částech USA až o neuvěřitelných 170 %. 

Průměrné ceny amerických nemovitostí 1987 - 2011

Navzdory tomu, že si bankovní instituce byly vědomy velkého rizika spojeného s méně bonitní klientelou, nevytvářely dostatečné opravné položky pro úvěry v selhání. Banky spíše spoléhaly, že jejich nesplacené pohledávky budou pokryty z prodejních cen nemovitostí, na které byly tyto úvěry navázány. Fatální důsledky tohoto jednání jak ze strany spekulantů očekávajících další nárůsty cen nemovitosti, tak ze strany bankovních institucí snažících se navýšit své úrokové příjmy, se začaly projevovat v roce 2007. Nárůst úrokových sazeb měl dominový efekt, jelikož ti nejméně bonitní dlužníci se začali dostávat do problémů v důsledku neschopnosti splácet vyšší splátky v prostředí narůstajících úrokových sazeb. Tento jev dosáhl vrcholu mezi lety 2007 a 2009, kdy se míra nesplacených hypotečních půjček vyšplhala na neuvěřitelných 14,4 % (Mortgage Bankers Association). V této situaci začaly banky hromadně realizovat prodeje zastavených nemovitostí za nesplacené hypoteční úvěry. Umístění takového množství nemovitostí (v jednom okamžiku) na trh mělo nutně za efekt prudký propad cen na trhu s nemovitostmi. Tento pokles znamenal pro banky naplnění nejhoršího možného scénáře a to splasknutí cenové bubliny, která znamenala počátek globální finanční krize.


Co si vzít z historie?

Dějiny investování mají rozhodně co nabídnout a to i po několika staletích a my se tak můžeme učit z chyb, které udělaly miliony investorů před námi. Velmi důležité je zaměřit se na iracionalitu lidského počínání a davové jednání - vždyť před 385 lety nechávali rodiče hladovět své potomky ve snaze vlastnit tulipánovou cibulku, před 295 lety investovali lidé své prostředky do společnosti, která zbankrotovala a byla držena naživu jen vládními půjčkami a před necelými 20 lety investovali lidé do akcií společností, aniž by znali princip jejího podnikání či zda generuje zisk. Ačkoliv příkladů z historie bychom našli mnohem více, vidina snadno získaných peněz, iracionalita a chamtivost vedou investory k tomu, že opakují stále ty stejné chyby. Pokud se však z historie investoři poučí a nenechají se ovládnout emocemi a davovým chováním, výrazně snižují riziko ztráty investovaných prostředků.

V dalším dílu našeho seriálu investování do akcií se podíváme na rizika, která jsou s akciovými investicemi spojena.

Odkaz na předchozí díl naleznete zde.

Vše důležité ze světa financí a investic přímo na Váš e-mail

Ikona newslettery

Autoři: Tomáš Turna a Petr Lajsek, analytici společnosti Colosseum, a.s.