Jak investovat do akcií: Cenové bubliny (4.díl - 1. část)

O investicích do akcií patrně slyšel každý z nás, jedná se o jednu z nejstarších forem investování, kterou lidstvo zná. Začátky akciových investic můžeme hledat již v počátku 17. století, kdy vznikla Východoindická společnost, která byla založena obchodníky z Amsterdamu a obchodovala se vzácným zbožím z orientu. O zásadní rozmach obchodování s akciemi a vznik prvních akciových burz se postaraly obchodníci v Londýně a New Yorku a není tak náhodou, že na těchto místech nalezneme dvě nejdůležitější akciové burzy na světě - London Stock Exchange a New York Stock Exchange. Akciové trhy však ušly za poslední staletí obrovskou cestu a staly se běžnou součástí života snad každého z nás - ať už přímo, či nepřímo. V tomto seriálu se zaměříme na základní principy obchodování s akciemi, analýzu a oceňování akcií a na vše ostatní, co by měl znát každý, kdo o investicích do akcií uvažuje.

V minulém díle našeho seriálu Jak investovat do akcií jsme si představili základní rozdíly mezi investory a spekulanty a jejich operacemi na akciových trzích. Klíčové bylo také rozlišení pojmů krátkého a dlouhého investičního horizontu. Tento díl na předchozí téma navazuje a soustředí se na vývoj akciových trhů právě v dlouhém období, které často překrývá změnu vývoje ekonomiky a dochází tak k projevům ekonomických cyklů, které mohou být provázeny vznikem cenových bublin, jejichž důsledkem zpravidla bývají prudké výkyvy cen na akciových trzích. Podívejme se tedy na to, jak cenové bubliny vznikají, jaký mají průběh a co pro investory a potažmo celou ekonomiku znamenají.

Cenové bubliny na akciových trzích

Problematika cenových bublin má pro dlouhodobého investora zcela zásadní význam - zejména pro jeho chování a schopnost orientace na akciových trzích. Nejprve si však řekněme, co se pod pojmem cenová bublina vlastně skrývá. Obecně můžeme říci, že se jedná o období, kdy účastníci akciových trhů jednají iracionálně a aktuální růst cen akcií považují za jistotu a nechají se tak nalákat k dalším investicím. Tato skutečnost je založena na poměrně jednoduchém principu, kterým je víra. Investoři věří, že pokud ceny akcií rostly doposud, budou růst i nadále a čím více investorů tomuto “mýtu” věří, tím rychleji a výše ceny akcií rostou. Jak však všichni víme, nic netrvá věčně a i víra investorů v další růst cen akcií jednoho dne ochabne a nastanou tak masivní výprodeje, kdy se investoři snaží realizovat dosud dosažený zisk. Důsledkem je pak prudký propad cen akcií - tedy imploze cenové bubliny a akciových trhů.

Musíme si uvědomit, že zcela zásadní roli zde hraje psychologie jednotlivých investorů, kteří zpravidla nedisponují dostatečnými znalostmi ani volným časem, který by mohli věnovat důsledné analýze firem, do jejichž akcií investují. Investoři tak jednají iracionálně a v období růstu cen akcií se zaměřují pouze na skutečnost, že ceny akcií prostě rostou. Opomíjejí tak zcela zásadní faktor a tím je vnitřní hodnota akcie - tedy skutečná hodnota akcie (tomuto tématu jsme se věnovali v předchozích dílech našeho seriálu). V praxi tato skutečnost znamená, že roste i cena akcií společností, které jsou prakticky bezcenné, jelikož nemají téměř žádný vlastní majetek, operují se záporným vlastním kapitálem či jsou extrémně zadluženy a v neposlední řadě negenerují žádný zisk. Typickým příkladem je cenová bublina v roce 2000, kterou dnes známe pod pojmem dot - com bublina, ale o tom až dále.

Proč se takto investoři chovají? Jednají totiž zpravidla podle svých emocí, kterými jsou výrazně ovlivnění a jejich chování je tak iracionální - pokud by se dle svých emocí řídil pouze jeden investor a své prostředky investoval do akcií zcela iracionálně, nemělo by to na akciový trh absolutně žádný vliv. Cenové bubliny by zkrátka nevznikaly a tento článek by byl zbytečný. Problém je však v tom, že iracionálně se chová naprostá většina investorů a dochází tak k projevu takzvaného “stádového chování”, které stojí v pozadí všech cenových bublin. Davové emoce jako snaha zhodnotit své peníze má za důsledek extrémní nárůst cen akcií, stejně tak strach má důsledek splasknutí cenové bubliny a krach burzovních trhů. Je proto velmi důležité si uvědomit, že nejzásadnějším faktorem ovlivňujícím ceny akcií jsou lidské emoce.

Davové chování a investiční cykly

Emoce investorů a davové jednání mají tedy významný vliv na akciové trhy - zejména pak v podobě změn investičních trendů, které jsou právě příčinou prudkých výkyvů cen akcií. Obecně můžeme investiční trendy rozdělit do tří úrovní, které se liší podle investiční aktivity profesionálních a neprofesionálních subjektů. Hlavním faktorem je však již zmíněné davové jednání.

Prvním stupněm investičních cyklů můžeme nazvat období, kdy ceny akcií pomalu rostou. Růst cen však je však velmi malý a na akciových trzích tak investuje především velmi úzká skupina subjektů - zejména profesionálů, kteří odhalili investiční příležitost. Běžného investora a širokou veřejnost však tento mírný růst cen akcií nezajímá a to ze dvou prostých důvodů - jednak tento růst cen akcií není zajímavý pro média, která by jej rozšířila mezi veřejnost  a za druhé jde o skutečnost, že investoři nevidí nízké tempo růstu cen akcií jako dostatečně atraktivní. Investoři se zaměřují jen na své emoce a opomíjejí již zmíněnou vnitřní hodnotu akcií.

Dostáváme se tak k druhému stupni investičních cyklů, která je typická zrychleným tempem růstu cen akcií a překonáváním dosavadních maxim. Pro mnoho investorů je tato fáze impulsem pro vstup na akciové trhy a k nákupu akcií. Opět zde funguje psychologie investora - tedy snaha participovat na rostoucích cenách akcií a zároveň jistá chamtivost, která vede k iracionálnímu chování. Kritickým projevem davového chování je třetí stupeň investičních cyklů, kdy jsou akcie probírány médii na denní bázi a vývoj cen akcií se stává hlavním tématem diskusí ve společnosti. Ceny akcií rostou extrémně rychlým tempem a investoři přesunují veškeré své prostředky právě do akcií. Třetí fáze však zpravidla představuje konec davového investičního šílenství a krátce poté nastává davové prodejní šílenství, které trhy uvrhne do krize - splasknutí cenové bubliny. 

V dalším díle našeho seriálu se podíváme na to, jaký mají cenové bubliny průběh, příklady z historie a na jejich ekonomické důsledky. Odkaz na předchozí díl naleznete zde. 

Autoři: Tomáš Turna a Petr Lajsek, analytici společnosti Colosseum, a.s.