23.8.2019
Uvažujete o investici do akcií? Přečtěte si o rozdílech mezi investory a spekulanty.
24. 8. 2019
O investicích do akcií patrně slyšel každý z nás, jedná se o jednu z nejstarších forem investování, kterou lidstvo zná. Začátky akciových investic můžeme hledat již v počátku 17. století, kdy vznikla Východoindická společnost, která byla založena obchodníky z Amsterdamu a obchodovala se vzácným zbožím z orientu. O zásadní rozmach obchodování s akciemi a vznik prvních akciových burz se postaraly obchodníci v Londýně a New Yorku a není tak náhodou, že na těchto místech nalezneme dvě nejdůležitější akciové burzy na světě - London Stock Exchange a New York Stock Exchange. Akciové trhy však ušly za poslední staletí obrovskou cestu a staly se běžnou součástí života snad každého z nás - ať už přímo, či nepřímo. V tomto seriálu se zaměříme na základní principy obchodování s akciemi, analýzu a oceňování akcií a na vše ostatní, co by měl znát každý, kdo o investicích do akcií uvažuje.
V minulém díle našeho seriálu Jak investovat do akcií jsme se seznámili s výhodami a nevýhodami, které jsou s akciovými investicemi spojené. Tento díl se věnuje základnímu rozlišení pojmů investor a spekulant, jejichž pochopení je pro úspěšné obchodování s akciemi zcela zásadní. Pro vyjasnění rozdílu mezi spekulantem a investorem je zřejmě nejvhodnější nastínit profil a filosofii těchto dvou účastníků akciových trhů, kteří byť prostřednictvím totožného prostředí (burzy), provádějí diametrálně odlišné operace s diametrálně odlišnými výsledky. Což ostatně nejlépe plyne z definice legendárního investora Benjamina Grahama: „Investiční operace je taková, která po důkladné analýze slibuje bezpečné zachování jistiny a odpovídající výnos. Operace, které nesplňují tyto požadavky, jsou spekulacemi.“
Cena a hodnota nejsou to samé
Zřejmě pro nás není příliš obtížné si něco pod pojmem cena představit. Obecně můžeme říci, že cena je vytvářena na základě nabídky a poptávky - můžeme však také mluvit o ceně jako o pojmu vyjadřujícím míru směnitelnosti statků, přičemž jde zpravidla o peněžní vyjádření. V případě akciového trhu se tedy nejedná o nic jiného než o cenu, za kterou je možné akcie dané společnosti aktuálně koupit či prodat.
V rámci akciových investic má však zcela zásadní význam pojem hodnota akcie, tento fakt vychází ze skutečnosti, že akcie jsou majetkovým cenným papírem, s jehož nákupem souvisí celá řada dalších aspektů. Koupí akcií vkládáme prostředky do společností a zároveň si tímto krokem kupujeme podíl na podnikání daných firem. Můžeme tedy říci, že hodnota akcie, je podložena fakty jako například dividendami, aktivy společnosti, zisky, či tržní pozicí podniku. Vnitřní hodnota akcie tedy není ovlivněna psychologickými faktory a je tak oproti ceně akcie velmi často odlišná.
Tržní cena vs. vnitřní hodnota akcie
Nyní opomiňme fakt, že s vlastnictvím akcií je spojeno také právo spolupodílet se na řízení společnosti - to je pro běžného akciového investora zcela nepodstatné. Větší význam má právo na výplatu dividend (samozřejmě pokud daná společnost dividendy vyplácí) - majitel akcií tedy participuje na dosaženém zisku společnosti a je tak odměněn za svůj investovaný kapitál. Jedná se o zcela logický předpoklad, jelikož stejně jako vlastníci půdy očekávají rentu a vlastníci dluhopisů očekávají výplatu kupónů a jistiny, tak akcionáři očekávají odměnu formou dividend.
Je tedy nutné si uvědomit, že cena je jen tržní konsensus, za který nám bude umožněno dané akcie koupit, zatímco hodnota akcie spočívá v tom, co za zaplacenou cenu dostaneme. Pro investora je tedy velmi důležité umět rozpoznat, zda aktivum, do kterého hodlá vložit finanční prostředky má vnitřní hodnotu a nebo je definováno jen svou aktuální tržní cenou. Pokud nemá vnitřní hodnotu, nemůžeme z uskutečněné investice do této třídy aktiv v budoucnu očekávat nějaké peněžní toky plynoucí v náš prospěch. Typickým příkladem aktiva bez vnitřní hodnoty je zlato - jeho cena se historicky odvíjela pouze od ochoty lidí za něj platit.
Spekulant
Nyní se podívejme na to, koho vlastně můžeme za spekulanta považovat - vycházejme právě z výše uvedeného rozdílu mezi tržní cenou akcie a její vnitřní hodnotou. Pro spekulanta je v rámci jeho operací důležitá pouze cena akcie a tedy její krátkodobý pohyb - spekulant je tedy zpravidla definován časovým horizontem svých operací - zatímco investor se pohybuje v řádu let, pro spekulanta se může jednat o jednotky minut. Je velmi důležité zdůraznit, že spekulanti mohou být schopni krátkodobých výkyvů cen využívat a vydělávat na nich. Spekulanti však mají ještě jednu významnou roli pro akciové trhy.
Na trhu totiž existuje celá řada akcií, které jsou spojeny se značným rizikem a mohou tak znamenat velmi vysoké zhodnocení prostředků, ale zároveň také jejich úplnou ztrátu. Tyto rizikové tituly, které můžeme znát například ve formě startupů, by nebylo možné na burze bez přítomnosti spekulantů obchodovat a dané podniky by tak nebyly schopny získat potřebný kapitál pro svou investiční a provozní činnost. Akciový trh tedy přítomnost spekulantů existenčně potřebuje a potřebují je také investoři, jelikož spekulanti provádějící své operace v krátkém období udávají budoucí vývoj dlouhodobého tržního prostředí, které je pro investory nezbytné.
Investor
Pokud jsme spekulanta definovali jako subjekt, který se zaměřuje pouze na tržní cenu akcií, za investora můžeme považovat člověka pátrajícího po investičních příležitostech, které mají vnitřní hodnotu. Pohybuje se však také v delším časovém horizontu, kdy se efekt vnitřní hodnoty stihne projevit. Investor se totiž snaží kupovat akcie společností za cenu, která je nižší než vnitřní hodnota kupovaných akcií. Jedná se o poměrně jednoduchou filosofii - její realizace v praxi je však velmi obtížná. K určení vnitřní hodnoty akcií se velmi často využívají složité matematické oceňovací modely, které mohou být v konečném důsledku značně nepřesné. Problematicky však může působit také skutečnost, že obrovské množství subjektů na akciových (nejen akciových) trzích způsobuje určité přesycení. Cena podhodnocené akcie se tak brzy začne chovat růstově a inklinuje k úrovni, která odpovídá vnitřní hodnotě dané akci - tržní cena se tak s vnitřní hodnotou postupně vyrovná.
Princip vyrovnávání tržní ceny s vnitřní hodnotou akcií je poměrně jednoduchý - pokud je cena akcie výrazně níže než její vnitřní hodnota, na cenu dané akcie bude působit výrazný tlak ze strany kupujících investorů. Tento princip však funguje i obráceně - pokud je cena akcií výrazně výše než jejich vnitřní hodnota, zájem kupujících bude upadat a naopak vlastníci akcií budou realizovat prodeje, čímž se v konečném důsledku vnitřní hodnota srovná s nově stanovenou tržní cenou.
Ve spojení s investorem je třeba zmínit další pojem, který může rozhodnout o tom, zda investor bude dosahovat zisků, či o své prostředky přijde. Jedná se o tzv. kompetence investora - jako první o nich začal mluvit legendární investor Warren Buffett. Co vlastně tento pojem znamená? Každý investor by měl důsledně vybírat společnosti, jejichž akcie hodlá nakupovat a to s ohledem na to, zda rozumí předmětu podnikání dané společnosti a společnosti samotné. Sám Buffett se zmínil, že on sám rozumí méně než 90 % společností - připusťme si tedy, že běžný investor bude rozumět značně menšímu množství společností. Nemá tedy smysl podstupovat zbytečné riziko a snažit se investovat do společností, které leží mimo kompetence investora.
Na čase záleží
Časový horizont ve kterém se subjekty pohybují na akciových trzích má zcela zásadní vliv na tvorbu cen akcií. Pokud se na akciové trhy zaměříme v krátkém období (minuty, dny, týdny), zjistíme, že mají převahu spekulanti, kteří své operace provádějí na titulech, které vykazují dostatečné cenové výkyvy, aby bylo možné realizovat během krátké doby zisk. Z níže uvedeného obrázku (na kterém je zachycen měsíční vývoj akciového indexu S&P 500) vyplývá, že v krátkém období se téměř neprojevuje růstový potenciál akciových trhů. Důvodem je zejména skutečnost, že jednotlivé nárůsty a poklesy se navzájem relativně vyrovnávají. Tyto krátkodobé výkyvy jsou způsobeny především spekulačními tlaky, které se odvíjejí od převládajícího sentimentu mezi spekulanty. Z krátkého období tak nutně vyplývá samotná podstata spekulace, kdy subjekty usilují o realizaci zisku v rámci krátkodobých výkyvů a záměrně opomíjejí dlouhodobý trend, který je utvářen na základě agregování všech krátkých období.
Vývoj indexu S&P 500 v krátkém období (červenec 2019)
zdroj: yahoo.com
Naopak v dlouhém období (roky) jsou úspěšnější investoři a to zejména z důvodu absolutně růstového trendu cen akcií. Avšak i v dlouhém období platí, že se na trhu projevují výkyvy, které mohou vytvářet prostor pro nové příležitosti - jedná se zejména o cenové korekce, které často umožňují nakoupit řadu velmi kvalitních titulů za nižší cenu. Pro investora je však primárně důležité, aby se dokázal soustředit na potenciální dlouhodobý vývoj své investice a oprostil se od frustrace z krátkodobých negativních výkyvů. Níže uvedený graf znázorňuje vývoj akciového indexu S&P 500 za posledních 93 let, který slouží jako ideální příklad dlouhodobého vývoje akciových trhů.
Vývoj indexu S&P 500 v dlouhém období (od roku 1926)
zdroj: macrotrends.com
Rozdíly v přístupu k operacím na akciových trzích mohou mít značný vliv na míru podstupovaného rizika a také na potenciální výnos - pochopení odlišností mezi spekulacemi a investováním je zcela zásadní a je třeba také pamatovat na rozdílné chování akciových trhů v krátkém a dlouhém období. Racionální investor by pak měl vždy pamatovat na své kompetence a zbytečně se tak nevystavovat riziku. V dalším díle našeho seriálu se podíváme na základní pojmy - páka, margin, volatilita, beta ukazatel, tržní kapitalizace a další.
Odkaz na předchozí díl naleznete zde
Autoři: Tomáš Turna a Petr Lajsek, analytici společnosti Colosseum, a.s.