V sedmém díle akciového seriálu se soustředíme na pojmy jako finanční páka, margin, beta koeficient a tržní kapitalizace společnosti. Znáte jejich definici?
21. 5. 2020
O investicích do akcií patrně slyšel každý z nás, jedná se o jednu z nejstarších forem investování, kterou lidstvo zná. Začátky akciových investic můžeme hledat již v počátku 17. století, kdy vznikla Východoindická společnost, která byla založena obchodníky z Amsterdamu a obchodovala se vzácným zbožím z orientu. O zásadní rozmach obchodování s akciemi a vznik prvních akciových burz se postaraly obchodníci v Londýně a New Yorku a není tak náhodou, že na těchto místech nalezneme dvě nejdůležitější akciové burzy na světě - London Stock Exchange a New York Stock Exchange. Akciové trhy však ušly za poslední staletí obrovskou cestu a staly se běžnou součástí života snad každého z nás - ať už přímo, či nepřímo. V tomto seriálu se zaměříme na základní principy obchodování s akciemi, analýzu a oceňování akcií a na vše ostatní, co by měl znát každý, kdo o investicích do akcií uvažuje.
V sedmém díle akciového seriálu se soustředíme na jedny z nejzákladnějších pojmů, se kterými se akciový investor pravidelně setkává. Jedná se o pojmy jako finanční páka, margin, beta koeficient a tržní kapitalizace společnosti.
Finanční páka a margin
Většina investorů již bezesporu slyšela pojem finanční páka - ten je prakticky nedílnou součástí obchodování s nástroji jako jsou futures a CFD kontrakty, které můžeme využít i při obchodování na akciových trzích. Řekněme si tedy, jakou roli hraje a co vlastně pro investora znamená. V zásadě platí, že pokud s relativně nízkou částkou kontrolujeme několikanásobně větší objem aktiv, využíváme právě principu finanční páky - investorovi je tedy umožněno vstoupit do pozice (nákup nebo prodej), která dosahuje výrazně vyšší hodnoty než částka, kterou je nucen uhradit předem.
Zde se dostáváme k pojmu “margin” - tento pojem vyjadřuje právě onu zmíněnou částku, prostřednictvím které investor ovládne několikanásobně vyšší objem aktiv, a to aniž by disponoval volnými prostředky k přímému nákupu či prodeji daných aktiv. Základním principem je tedy navýšení kupní síly investora. Podívejme se na konkrétní příklad: investor se rozhodne koupit CFD kontrakt na akcii - jeden kontrakt představuje 500 kusů, přičemž aktuální cena za jednu akcii činí 50 USD. Celková cena kontraktu tak činí 25 000 USD, což pro běžného investora představuje poměrně významnou částku. Jelikož však CFD kontrakty umožňují nákupy přes finanční páku, investor například složí pouze 10% margin, čili kontrakt v ceně 25 000 USD ovládne s pouze 2 500 USD.
Na pojem margin se zároveň tzv. maintenance margin (udržovací marže), která představuje nejnižší možnou hranici, pod kterou původní margin může klesnout - tedy hranici pro tzv. margin call, kdy je investor kontaktován svým makléřem a zároveň vyzván k doplnění prostředků na svém účtu. Pokud investor tuto výzvu neuposlechne, je makléř oprávněn danou pozici zlikvidovat.
Vraťme se však zpět k finanční páce - ačkoliv se zdá, že přináší jen samé výhody (vyšší kupní síla investora, nižší nároky na kapitál), je zcela nezbytné se zaměřit na stinnou stránku finanční páky. Investor může například disponovat pákou 1:20 - je tedy schopen ovládnout až 20ti násobek svého disponibilního kapitálu - je však třeba si uvědomit, že případné cenové výkyvy daného futures kontraktu se vůči marginu vyvíjejí přímo úměrně výši páky, kterou investor využívá.
Volatilita a beta
S pojmem volatilita se setkává každý investor prakticky denně. Co však tento pojem znamená? Volatilita je cenový interval, ve kterém se cena akcie pohybuje v určitém časovém rozmezí. Pokud je cena akcie v daném čase relativně stabilní, tak hovoříme o akcii s nízkou volatilitou. Vysoce volatilní akcie naopak prochází v daném čase drastickými růsty i pády. Taková akcie nachází nová maxima a minima na pravidelné bázi. Pro investory je tak akcie s vysokou volatilitou potenciálně více výnosná, ale také riziková. Takové akcie mohou být vhodné pro krátkodobé investice. Akcie s nižší volatilitou mohou být naopak lepší pro konzervativní investory, kteří preferují dlouhodobější investice stylu “koupit a držet”.
S pojmem volatilita souvisí i ukazatel beta. Beta měří volatilitu (systematické riziko) určité akcie nebo portfolia. Tento ukazatel tak srovnává volatilitu dané akcie s celým akciovým trhem. Jako akciové trhy bereme celé indexy (DAX, S&P 500, Nasdaq). Hodnoty koeficientu beta mohou být rovny 1, nižší než 1 a vyšší než 1. Pokud je beda dané akcie rovna jedné, tak cena akcie kolísá stejně jako benchmarkový index. Pokud je vyšší než jedna, tak cena akcie kolísá více než trh a pokud je nižší než jedna, cena akcie kolísá méně než daný index. Investor tedy daný ukazatel využívá pro odhad rizika spojeného s investicí dodané akcie. Vzorec pro výpočet beta koeficientu je uveden níže.
Ra - výnos akcie
Rb - výnos indexu
Covariance - jaký je vztah změn ceny akcie ke změnám hodnot indexu
Variance - rozptyl změn hodnot indexu ve srovnání s průměrem
Tržní kapitalizace
Tržní kapitalizace dané společnosti představuje celkovou hodnotu všech akcií dané společnosti. Výpočet je tedy velmi jednoduchý - jedná se o násobek aktuální tržní ceny akcií a počtu vydaných akcií. Tržní kapitalizace je tak asi nejčastějším způsobem srovnání jednotlivých společností na daném trhu. Další možnosti srovnání mohou být například dle výše tržeb a zisků. Společnosti většinou rozdělujeme na Large-cap - tedy společnosti s kapitalizací nad 10 mld. USD (Například Microsoft, Amazon, Apple). Společnosti s kapitalizací mezi 2 až 10 mld. USD se nazývají Mid-cap. Jako Small-cap se označují společnosti s kapitalizací mezi 300 mil. USD a 2 mld. USD. Společnosti kapitalizací mezi 50 až 300 mil. USD se označují jako Micro-cap.
Odkaz na předchozí díl naleznete zde.