15.8.2019
V 10. díle našeho pravidelného komoditního seriálu si blíže představíme obchodování kávy, cukru a kakaa, jejich specifika a faktory, které ovlivňují cenu.
15. 8. 2019
Mezi investory se komodity netěší až takové oblibě, jakou by si možná zasloužily. Mnohým investorům se obchodování komodit může totiž zdát složité kvůli nedostatku informací. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli pro publikaci seriálu o komoditách, kde si probereme úplné základy, jednotlivé komodity a jak do nich investovat. S komoditami se totiž setkáváme každý den, může se jednat o zemědělské produkty na našich talířích, drahé kovy ve špercích nebo palivo do automobilů. Ať už si to uvědomujeme nebo ne, vývoj na komoditních trzích ovlivňuje život každého z nás. Komodity tak bereme jako samozřejmou součást našich životů. Nyní je však čas podívat se na ně jako na atraktivní investiční příležitost. V předchozím díle našeho komoditního seriálu jsme si blíže probrali investování do sojových bobů a rýže. V tomto (10.) díle se zaměříme na potraviny - káva, cukr a kakao.
Káva
S kávou se setkává denně prakticky každý z nás a někteří si bez ní již nedokáží představit start do svého dne. Díky své oblíbenosti se tak z kávy stal velmi výnosný obchodní artikl, na kterém bohatnou nejen producenti, ale i restaurace, kavárny a například výrobci potravin. Dávná historie kávy je obestřena tajemstvím, jedny z prvních doložených zmínek však pocházejí z Etiopie z 9. století. Později se kávovník rozšířil i do Jemenu a Egypta. V 15. století pak káva pronikla na Arabský poloostrov. Až do 18. století bylo pěstování a obchodování s kávou pod kontrolou Arabů, kteří své tajemství pečlivě chránili. Později proniklo pěstování kávy i do Asie, Jižní a Střední Ameriky. Kávovníky rozlišujeme na dva druhy - Arabica a Robusta. Plodem kávovníku jsou kávová semena, která po pražení vytváří kávu, jak ji známe. Arabicu můžeme nalézt v subtropickém a tropickém podnebném páse, kde roste jak v nízkých, tak i vysokých nadmořských výškách. Robusta snese teplejší počasí než Arabica a můžeme jí tak najít v okolí rovníku v nižších nadmořských výškách. Přibližně 60 % celosvětově vypěstované kávy je odrůda Arabica. Největšími producenty kávy jsou Brazílie, Vietnam, Kolumbie, Indonésie a Etiopie. Celosvětová produkce kávy dosahuje na 150 milionů žoků ročně (jeden žok je přibližně 60 kg). Největší dovozci kávy jsou Evropská unie, USA a Japonsko.
Jak obchodovat kávu?
Káva je jako komodita veřejně obchodovatelná na burzovních trzích formou futures kontraktů. Hlavními motivy investice do kávy je spekulace a hedging. I u kávy naprostá většina investorů tak spekuluje na růst, nebo pokles ceny. Nejoblíbenějším způsobem investice do kávy jsou futures kontrakty. Specifikace futures kontraktů na kávu naleznete v tabulce níže. Hlavní měrnou jednotkou pro kávu jsou libry, velikost kontraktu je pak stanovena na 37 500 liber, což odpovídá přibližně 17 tunám. U velké části kontraktů nedochází v fyzickému vypořádání - kontrakty jsou buď prodlouženy, nebo ukončeny před datem dodání. U kávy však není neobvyklé ani fyzické dodání kontraktu, zejména pak při obchodování na burze Intercontinental Exchange (ICE). Na ICE je obchodována Arabica, která je mírně kvalitnější (menší obsah kofeinu a lepší chuť) a rozšířenější.
Vývoj spotové ceny kávy od roku 1997
zdroj: finviz.com
Co ovlivňuje cenu kávy?
Cenu kávy ovlivňuje hned několik faktorů. Hlavní vliv na cenu kávy má zejména počasí. Investoři by pak také měli bedlivě sledovat geopolitické dění okolo hlavních producentů. Do ceny kávy se promítají také zprávy o vlivu na zdraví, vývoj emerging markets, cena pohonných hmot a poptávka hlavních odběratelů.
Nabídka a poptávka
Cena na spotovém trhu kávy je tvořena nabídkou a poptávkou. Nabídku ovlivňuje zejména velikost produkce v daných zemích, kterou zase ovlivňuje počasí. Kávovník je jako rostlina vysoce citlivá na správné počasí. Pro maximální produkci potřebuje dostatek světla a vody. Problém představuje pěstování kávy v malých regionech se stejným počasím, při nedostatku vody a tepla v daných oblastech tak bude produkce široce zasažena. Investoři by také měli sledovat obchodní vztahy mezi hlavními producenty a importéry. Zejména zprávy ohledně Brazílie a Jihovýchodní Asie jsou pro trh kávy nesmírně důležité.
Poptávka je ovlivněna vývojem tzv. emerging markets. S jejich dalším rozvojem bude růst poptávka po kávě. V Číně je sice o dost oblíbenější čaj, postupem času se však stravovací návyky Číny blíží těm v USA a EU, takže se dá očekávat další rozvoj oblíbenosti kávy. Investoři by měli sledovat také vývoj společností Nestlé, Procter & Gamble, Sara Lee a Kraft, které vykupují velkou část světové produkce.
Americký dolar
Podobně jako ostatní zemědělské plodiny je i káva kotována v amerických dolarech. Silný dolar tak působí proti cenám kávy a naopak. Investoři by tak měli sledovat vývoj amerického dolaru a zprávy FEDu ohledně změn úrokových sazeb.
Vliv na zdraví
O vlivech kávy na zdraví se toho již napsalo mnoho, jasný verdikt však zatím není. Zastánci kávy vyzdvihují obsah antioxidantů jako jsou vitamíny B1, B2 a B5. Odpůrci však poukazují na možnou závislost na kávě a její vliv na poruchy spánky. Negativní informace o vlivech kávy na lidské zdraví může mít negativní vliv na poptávku.
Cukr
Pod pojmem cukr si každý pravděpodobně představí sladkosti a další potraviny, jejichž nedílnou součástí tato komodita je. Cukr je však hojně využíván i k produkci ethanolových paliv a alkoholu. První zmínky o cukru pocházejí z Nové Guineje, kde byla cukrová třtina pěstována již kolem roku 800 př. n. l. Chvíli poté se cukrová třtina začala pěstovat i v Asii. Do Evropy byl cukr dovážen Řeky a Římany z Indie. Postupem času se cukr rozšířil do celého světa. Důležitým mezníkem bylo vyvinutí technologie pro získávání cukru z řepy, což omezilo závislost Evropy na dovážené cukrové třtině. Více než 70 % světové produkce cukru však stále pochází z cukrové třtiny. Cukrová třtina je až šest metrů vysoká rostlina, která pro správný růst potřebuje zejména teplé klima. Cukrovou řepu je možné pěstovat i v chladnějších podmínkách, proto je velmi rozšířená zejména v EU, Rusku a USA. Globální roční produkce cukru přesahuje 120 milionů tun. Největšími producenty jsou Brazílie, Indie, EU, Thajsko a Čína. Naprostá většina vyprodukovaného cukru je také spotřebována v dané zemi, největšími spotřebiteli jsou tak ty stejné země.
Jak obchodovat cukr?
Způsoby obchodování cukru se příliš neliší od těch výše uvedených u kávy. Investoři mohou využít futures, opcí a dalších nástrojů. Měrnou jednotkou pro cukr jsou libry. Nejvyužívanějším instrumentem jsou již tradičně futures kontrakty, jejich specifikace jsou uvedeny v tabulce níže. Surový cukr na komoditních burzách nalezneme pod názvem Sugar No. 11. Tento kontrakt je brán jako benchmark pro světovou cenu cukru. Podobně jako u ostatních komodit je tento kontrakt stanoven v předem určeném množství a kvalitě. Cukr se obchoduje převážně jako nezpracovaná komodita kvůli nižším nákladům na přepravu. S bílým rafinovaným cukrem se obchoduje v Londýně na ICE a cena je vyjádřena v USD za tunu, přičemž velikost jednoho kontraktu je 50 tun. Spotovou cenu cukru od roku 1997 do současnosti pak naleznete v níže uvedeném grafu.
Vývoj spotové ceny cukru od roku 1997
zdroj: finviz.com
Co ovlivňuje cenu cukru?
Cenu cukru ovlivňuje stejně jako u ostatních komodit nabídka a poptávka. Nabídka je ovlivněna zejména počasím - proces od sázení po sklizeň trvá 12 až 18 měsíců a po tuto dobu musí mít cukrová třtina dostatek vody a světla. Když zemědělci očekávají dobré počasí, tak osází větší plochu a produkce je tak širší než při opačném očekávání. Cenu cukru také ovlivňuje geopolitické dění. Cenu tak výrazně měnily historické milníky v podobě první světové války, velké hospodářské krize, druhé světové války, Kubánské revoluce a rozpadu Sovětského svazu. Jeden z největších cenových nárůstů přišel během prvního ropného šoku v letech 1973 až 1974. Cena tehdy vystřelila z 2 centů za libru na konci šedesátých let až na 64 centů. Cenu cukru pak ovlivňuje síla amerického dolaru a brazilského realu, dále pak obavy z negativního vlivu na zdraví a poptávka po ethanolových palivech.
Kakao
Kakao je obvyklé označení pro semena kakaovníku a z nich vyrobeného prášku. Kakao je důležitým vývozním artiklem mnoha rozvojových zemí a slouží především jako základ čokolády. S roční spotřebou více než 4,5 milionu tun se však z kakaa stala také široce obchodovaná komodita. První zmínky o kakau pochází z období kolem 5000 let př. n. l., kdy Mayská civilizace začala vytvářet první nápoje z kakaa. Kakao se postupně rozšířilo do Střední Ameriky, odkud ho v 15. století dovezli do Evropy Španělé. Kávovníkům se daří zejména v tropických oblastech - pro správnou produkci je nutný dostatek tepla a dostatek vody. Zpracování kakaových semen je poměrně složitý proces, který obsahuje fermentaci, sušení, pražení, drcení a mletí. Největšími producenty kakaa jsou Pobřeží Slonoviny, Ghana, Indonésie, Nigérie a Kamerun. Největšími dovozci jsou země z Evropské unie a Severní Ameriky.
Jak obchodovat kakao?
Způsoby obchodování kakaa jsou podobné jako u výše zmíněných komodit. Měrnou jednotkou pro kakao jsou tuny. Nejvyužívanějším instrumentem jsou již tradičně futures kontrakty, jejich základní specifikace jsou uvedeny v tabulce níže. Kakao na komoditních burzách nalezneme pod názvem CC. Tento kontrakt je brán jako světový benchmark pro cenu kakaa. Investoři mohou investovat do březnových, květnových, červencových, zářijových a listopadových kontraktů. Podobně jako u kávy a cukru není ani u kakaa výjimkou fyzické dodání komodity.
Vývoj spotové ceny kakaa od roku 1997
zdroj: finviz.com
Co ovlivňuje cenu kakaa?
Cenu kakaa ovlivňuje stejně jako u ostatních komodit nabídka - ta je zase ovlivněna počasím a produkčním cyklem. Produkční cyklus je u kakaa velmi dlouhý a trvá 5 let od osadby po plození. V tomto období tak mohou dlouhá sucha, či naopak nadbytek dešťů úrodu výrazně snížit. Poptávku pak ovlivňuje růst bohatství jednotlivých zemí - čokoláda je stále brána jako poměrně luxusní potravina a s růstem bohatství zejména v zemích ze sektoru emerging markets může poptávka po kakau dále růst. V posledních letech však roste poptávka po kakau i v rozvinutých zemích. Negativní vliv na cenu kakaa mohou mít obavy ze zdravotních rizik, které přináší nadměrná konzumace vysoce slazené čokolády.
Odkaz na předchozí díl naleznete zde
V příštím díle komoditního seriálu se zaměříme na vepřové a hovězí maso
Autoři: Petr Lajsek a Tomáš Turna, analytici společnosti Colosseum, a.s.