Jak obchodovat komodity - Ropa (4. díl)

7.3.2019

Ropu můžeme bezesporu považovat za komoditu, která v současném ekonomickém prostředí hraje zcela zásadní roli. Seznamte se blíže se specifiky této komodity.

Vše důležité ze světa financí a investic přímo na Váš e-mail

Ikona newslettery

Mezi investory se komodity netěší až takové oblibě, jakou by si možná zasloužily. Mnohým investorům se obchodování komodit může totiž zdát složité kvůli nedostatku informací. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli pro publikaci seriálu o komoditách, kde si probereme úplné základy, jednotlivé komodity a jak do nich investovat. S komoditami se totiž setkáváme každý den, může se jednat o zemědělské produkty na našich talířích, drahé kovy ve špercích nebo palivo do automobilů. Ať už si to uvědomujeme nebo ne, vývoj na komoditních trzích ovlivňuje život každého z nás. Komodity tak bereme jako samozřejmou součást našich životů. Nyní je však čas podívat se na ně jako na atraktivní investiční příležitost.

V předchozím díle našeho komoditního seriálu jsme si probrali technické pojmy, které s obchodováním s komoditami souvisejí, vysvětlili jsme si pojmy jako jsou obchodní hodiny, velikosti kontraktů či jejich expirace. V tomto (čtvrtém) díle se již zaměříme na určitou komoditu - ropu.


Ropu můžeme bezesporu považovat za komoditu, která v současném ekonomickém prostředí hraje zcela zásadní roli. Ačkoliv je ropa komoditou, se kterou se lidé setkávali po dlouhá staletí, svého plného využití se dočkala až ve druhé polovině 19. století, kdy německý inženýr Nicolaus Otto vynalezl spalovací motor. Éra ropy jakožto paliva lidstva tak mohla započít. Význam ropy se v následujících letech výrazně zvyšoval, jelikož automobilové závody jako Ford, Daimler či Benz zahájily svou masovou produkci. Tyto nové stroje tak zvyšovaly závislost velkých ekonomik na ropě. USA byly na počátku 20. století jedním z největším producentů a spotřebitelů ropy. Americké společnosti vytvářely nové technologie, díky kterým bylo možné přetvořit ropu v různé užitečné produkty.

V druhé polovině 20. století však produkce americké ropy poklesla a hlavním exportérem se tak staly země z nově vzniklé organizace zvané OPEC. Organizace zemí exportujících ropu vznikla v roce 1960 a sestávala ze Saudské Arábie, Íránu, Iráku, Kuvajtu a Venezuely. Časem se do OPEC zapojily i další země z Jižní Ameriky, Asie a Afriky. Země společenství OPEC držely výrazné ropné zásoby a určovaly tak světovou nabídku a cenu zejména koncem 20. století. Na počátku 21. století USA začaly využívat alternativní zdroje energie a navyšovat také těžbu ropy WTI, vliv OPEC tak výrazně poklesl.

Ropné šoky

Ropě se často přezdívá “černé zlato”, je tak pochopitelné, že kvůli této komoditě vzniklo v historii nejedno napětí mezi velkými hráči na trhu s ropou. První ropná krize vznikla v roce 1973.

První ropná krize vznikla v roce 1973, kdy země OPEC zavedly embargo na vývoz ropy do USA a zemí západní Evropy, kvůli jejich podpoře Izraele v Yom Kippurské válce. Převis poptávky nad nabídkou tehdy vyhnal ceny ropy do závratných výšin. Arabští vývozci tehdy požadovali stažení Izraele ze zabraných území. Cena ropy skokově vzrostla ze 2,8 dolaru za barel až na 12 dolarů. Západní ekonomiky se dostaly do vážných problémů a začaly zavádět úsporná opatření. Akciové indexy prudce padaly a světové ekonomiky začala trápit zvyšující se inflace a stagnace hospodářského růstu.

Druhá ropná krize nastala o několik let později a souvisela s revolucí, která v roce 1979 proběhla v Íránu a měla negativní následky na produkci ropy v zemi. Výpadek produkce sice nebyl dramatický, nicméně panika na trhu vedla k velkému vzestupu ceny, která se vyšplhala na historická maxima. Zanedlouho následoval útok Iráku na Irán. Dopady na světové ekonomiky již nebyly tak dramatické. Poptávka ve světě po prvním šoku klesla a vysoké ceny z počátku sedmdesátých let vedly k úsporným opatřením a výraznému růstu produkce.

Prudkým cenovým šokům se svět nevyhnul ani v posledních desetiletích. Při válce v Perském zálivu v roce 1990 produkce ropy výrazně poklesla, což mělo za následek růst cen. Cena ropy se vyšplhala ze 13 na 50 dolarů za barel. V roce 2003 zase ceny ropy vzrostly po invazi USA do Iráku, kvůli napětí v dané oblasti. Investoři by tedy měli sledovat geopolitické napětí zejména mezi velkými producenty ropy. Do historie se zapsal i hurikán Katrina v roce 2005. Ochromil 90 procent produkce v Mexickém zálivu a paralyzoval řadu rafinerií na pevnině po dobu několika týdnů. Cena ropy vzrostla na 70 dolarů za barel a ze dne na den skokově vzrostly ceny paliv.

Spotová cena ropy v USD za barel a relevantní historické události

  1. říjen 1973, Jomkipurská válka, 1.ropná krize

  2. listopad 1978, íránská revoluce, 2.ropná krize

  3. srpen 1990, irácká invaze do Kuvajtu

  4. červenec 1997, asijská finanční krize

  5. září 2001, útok na Světové obchodní centrum

  6. březen 2003, spojenecká invaze do Iráku

  7. srpen 2005, hurikán Katrina udeřil v Mexickém zálivu


Investování do ropy

Investoři si mohou vybrat mezi dvěma typy ropných kontraktů - futures kontrakt a spotový kontrakt. Cena spotového kontraktu vyjadřuje aktuální cenu na trhu, zatímco cena futures kontraktu je cenou, kterou jsou investoři ochotni zaplatit při dodání někdy v budoucnu. Komoditní kontrakty kupované a prodávané na spotových trzích jsou vypořádány ihned: dojde k výměně peněz za komoditu a předání komodity. Na trhu s ropou samozřejmě většina investorů nechce přímo převzít danou komoditu a futures kontrakty tak naprosto převažují.

Futures kontrakty

Obecné principy a fungování futures kontraktů jsme si blíže popsali v druhém díle našeho seriálu. Ropné futures kontrakty jsou dohodou o prodeji nebo koupi určitého počtu barelů ropy za stanovenou cenu a v určitý den. Při koupi futures kontraktu je uzavřena dohoda mezi kupujícím a prodávajícím, která je zajištěna tzv. marginem, který je procentuálním podílem hodnoty celého kontraktu. Koncoví uživatelé ropy využívají futures kontrakty k zafixování ceny, běžní investoři naopak ke spekulaci na pokles nebo růst cen ropy. Spekulanti svou pozici zpravidla prodlouží nebo ukončí přede dnem dodání komodity.

Cena ropných futures kontraktů může být stejná jako spotová cena, může být však i vyšší nebo nižší. Porovnání těchto dvou cen zpravidla vypovídá o náladě na trhu. Pokud je cena futures kontraktu vyšší než spotová cena, investoři zpravidla očekávají růst cen ropy v budoucnu a jsou tedy ochotni zaplatit premium oproti spotové ceně. Pokud je cena futures kontraktu nižší než spotová cena, je tomu naopak. Ceny futures kontraktů se mohou také lišit dle data jejich dodání. Velikost ropného futures kontraktu je stanovena na 1000 barelů a naceněna v amerických dolarech.

Jak se liší WTI a Brent?

Investoři si na trhu s ropou mohou vybrat hned z několika druhů. My si blíže představíme dva nejznámější - West Texas Intermediate (WTI) a Severomořskou ropu Brent. Ropa WTI se obchoduje na burze New York Mercantile Exchange (NYMEX) a je benchmarkem pro Severní Ameriku. Těží se zejména ve státech Texas, Louisiana a Severní Dakota a poté je transportována potrubím do Oklahomy. Benchmarkem pro Evropu, Afriku a Blízký východ je ropa Brent, která se obchoduje na Intercontinental Exchange (ICE) v Londýně.

Cena obou druhů ropy se pohybuje velmi podobně, WTI však více reaguje na dění v Severní Americe a Brent naopak v Evropě a Blízkém východě. Brent se zpravidla prodává dráže než WTI, což je způsobeno vyšším obsahem síry v ropě Brent a zvýšením produkce ropy WTI na počátku minulého desetiletí. Čím má ropa nižší obsah síry, tím je snazší ji rafinovat. Celosvětově nejvyužívanější ropou je v současnosti Brent. Ropa WTI je využívána především v Severní Americe. Na grafech níže můžete vidět srovnání ceny obou hlavních druhů ropy od roku 1995 do současnosti.

Graf ropy WTI

zdroj: finviz.com

Graf ropy Brent

zdroj: finviz.com


Co ovlivňuje cenu ropy?

Stejně jako ostatní instrumenty obchodované na trzích i cena ropy je ovlivněna zejména nabídkou a poptávkou. Tedy přesněji odhad, kolik budou které země produkovat ropy v budoucnu. Markantní zvýšení produkce ropy může poslat ceny níže a naopak. Nenadále situace jako například hurikány poškozující ropné plošiny mohou zase zvýšit ceny ropy. Pro investory je klíčové sledovat také geopolitické dění.  

Nabídka ropy

Nabídkou ropy je tedy přesněji celkové množství ropy, které je k dispozici. Nabídka ropy byla dříve stanovena organizací OPEC (Organizace zemí vyvážejících ropu). V současnosti však přebírají otěže nabídky ropy USA, které jsou největším světovým producentem ropy. Pokud tedy budou velcí producenti ropy jako USA, Saudská Arábie a Rusko dodávat velké množství ropy, tak nabídka ropy poroste a cena bude klesat.

zdroj: eia.com

Poptávka po ropě

Poptávka po ropě je tvořena zejména na základě množství suroviny potřebné na dopravu, léčiva, topení a další využití. Zpravidla také platí, že čím rychleji roste daná ekonomika, tím více ropy bude daná země poptávat. Z velké finanční krize v roce 2008 se velké ekonomiky vzpamatovaly poměrně rychle a pro zachování růstu zejména rozvojových zemí je potřeba velké množství ropy.

zdroj: eia.com

Geopolitické dění

Významným faktorem, který ovlivňuje ceny ropy, je i politické dění ve světě. Jako příklad si můžeme uvést loňské oznámení prezidenta USA Donalda Trumpa o odstoupení země od Íránské jaderné dohody, na což reagovaly ceny ropy výrazným růstem. V současnosti by měli investoři sledovat také nestabilní politickou situaci ve Venezuele. Pokud se podíváme dále do historie, tak zářným příkladem geopolitického vlivu na cenu ropy byly již výše zmíněné ropné šoky. Investoři by tedy měli sledovat geopolitické napětí zejména mezi velkými producenty ropy.

Autoři: Petr Lajsek a Tomáš Turna, analytici společnosti Colosseum, a.s.

Vše důležité ze světa financí a investic přímo na Váš e-mail

Ikona newslettery