Jak obchodovat komodity - Stříbro, měď (7. díl)

Mezi investory se komodity netěší až takové oblibě, jakou by si možná zasloužily. Mnohým investorům se obchodování komodit může totiž zdát složité kvůli nedostatku informací. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli pro publikaci seriálu o komoditách, kde si probereme úplné základy, jednotlivé komodity a jak do nich investovat. S komoditami se totiž setkáváme každý den, může se jednat o zemědělské produkty na našich talířích, drahé kovy ve špercích nebo palivo do automobilů. Ať už si to uvědomujeme nebo ne, vývoj na komoditních trzích ovlivňuje život každého z nás. Komodity tak bereme jako samozřejmou součást našich životů. Nyní je však čas podívat se na ně jako na atraktivní investiční příležitost. V předchozím díle našeho komoditního seriálu jsme si blíže probrali investování do zlata. V tomto (sedmém) díle se zaměříme na další kovy - stříbro a měď.

Stříbro

Stříbro je mezi investory druhým nejoblíbenějším investičním kovem po zlatě. Tento cenný kov byl po staletí využíván jako platidlo, při výrobě šperků a jako průmyslový kov v elektronice. První zmínky o těžbě stříbra se datují do roku 3000 před naším letopočtem na území dnešního Turecka. Stříbro postupně nabralo na významu a například ekonomika římského impéria byla založena na produkci ze stříbrných dolů. Prvotní využití stříbra bylo výroba mincí, postupně se však jeho význam zvyšoval zejména ve spojení s průmyslovým užitím (fotografování, elektronika, solární panely). Díky jeho elektrické vodivosti je tak dnes tento kov využíván především v elektronice. Největšími těžaři stříbra jsou v současnosti Čína, Mexiko, Peru, Rusko a USA.

Jak obchodovat stříbro?

Stříbro je jako komodita veřejně obchodovatelná na burzovních trzích formou futures kontraktů. Nejvýznamnější komoditní burzy cenných kovů nalezneme v USA, Japonsku a Londýně. Mezi dlouhodobější investice patří nákup fyzického stříbra. Stejně jako zlato se i stříbro dá koupit ve formě cihliček, mincí a slitků. Spotová cena stříbra se v dlouhodobějším horizontu pohybuje podobně jako cena zlata, stříbro je však mírně volatilnější a jedná se tak o rizikovější investici. Cenu stříbra ovlivňují pohyby na straně nabídky (produkce z dolů), poptávky (využití v průmyslu a špercích) a také makroekonomické ukazatele (globální ekonomický vývoj, vývoj akciových trhů).

Investice do cihliček, slitků a mincí

Přestože stříbro není všeobecně bráno jako takový uchovatel hodnoty jako je zlato, tak asi nejtradičnějším způsobem investice do něj je nákup stříbrných cihliček, slitků nebo mincí. Tento způsob je klasickou investicí, kdy investor očekává dlouhodobý růst cen stříbra. U zlata jsme uváděli jako motivaci investice do cihliček a mincí zajištění se proti politické nestabilitě a nejistému budoucímu vývoji - to u stříbra až tolik neplatí. Pro investory očekávající politickou nejistotu je neoddiskutovatelně vhodnější zlato. Výhodou stříbra je však nižší cena a také hmotnost, která může usnadnit jeho skladování (investor však musí nakoupit o dost větší množství stříbra než zlata). Stříbro ve formě cihliček a mincí však s sebou nese řadu rizik a nevýhod, které by měl každý investor zvážit. Fyzické stříbro samozřejmě nenabízí možnost výplaty žádných dividend či úroků, investor se tak musí spoléhat na dlouhodobý růst cen.

Investice do futures

Další možností je nákup stříbra pomocí futures kontraktů - investor tak nepřebírá fyzické stříbro do vlastních rukou a spíše spekuluje na růst cen kovu zpravidla v kratším období. V tomto případě samozřejmě nemusí řešit žádné skladování ani likviditu, která je na trhu dostatečně vysoká. Investoři však musí věnovat pozornost specifikům jednotlivých kontraktů a sledovat settlement day. Většina kontraktů je prodána nebo prodloužena před fyzickým dodáním, ke kterému dochází málokdy. Hlavní motivací futures obchodování tak je spekulace a také hedging. Princip futures kontraktů a pákového obchodování jsme blíže představili v předchozích dílech seriálu. Detaily futures kontraktu jsou uvedeny v tabulce níže. Vývoj spotové ceny stříbra od roku 1997 je znázorněn na grafu.

Vývoj spotové ceny stříbra od roku 1997

zdroj: finviz.com

Další možnosti investice

Další možností, jak se podílet na vývoji cen stříbra, je investice do ETF (burzovně obchodovatelných fondů). Přesněji tedy do fondů, které v sobě obsahují akcie společností, které se zabývají těžbou stříbra. ETF fondy jsou velmi atraktivní svou jednoduchostí (jedním nákupem se investor podílí na vývoji několika společností) a také zpravidla nízkou nákladovostí. Většina fondů navíc vyplácí pravidelnou dividendu. Mezi nejznámější ETF fondy, které investují do stříbra, patří SLV, SIVR a USLV. Další možností je přímý nákup akcií společností, které stříbro těží. Největšími těžaři stříbra jsou pak společnosti Fresnillo, Glencore a Goldcorp.

Co ovlivňuje cenu stříbra?

Více než polovina světové produkce stříbra je využívána na průmyslové účely. Cenu stříbra tak nejvíce ovlivňuje objem produkce a poptávka průmyslových společností. Korelace se spotovou cenou zlata je zmíněna již výše, některé investory však může překvapit vliv cen ropy na cenu stříbra. S rostoucí cenou ropy totiž roste využití alternativních zdrojů energie, kde se stříbro hojně využívá (solární energie).

Na straně nabídky se tak investorům vyplatí sledovat objem produkce v největších světových dolech - růst produkce logicky zvýší objem dostupného stříbra, což při nezměněné poptávce sníží ceny. Na straně poptávky je důležité monitorovat industriální a investiční poptávku po stříbře. I přes poměrně vysokou volatilitu je investice do fyzického stříbra brána jako tzv. “bezpečný přístav”, proto si můžeme všimnout výrazného růstu ceny tohoto kovu po velké finanční krizi. Investorům se tak vyplatí sledovat makroekonomická data - zejména globální vývoj ekonomik, úrokové sazby (inverzní vztah) a inflaci. Investoři by měli také bedlivě sledovat sílu amerického dolaru. Silný dolar zpravidla znamená tlak na pokles cen stříbra - někteří investoři tak využívají období silného dolaru k nákupům stříbra za nižší ceny.

---

Měď

Posledním kovem, který v komoditním seriálu podrobněji rozebereme je ten nejběžnější z cenných kovů - měď. Měď je jedním z nejvyužívanějších kovů v moderním světě. V současnosti se tento kov využívá při výrobě kabelů, automobilů a například ve stavebnictví. Využití mědi bylo tradičně spojeno s výrobou mincí. Ke konci minulého století však došlo k nahrazení většiny mědi užívané v mincích za zinek - důvodem byly zejména nižší náklady. Většina dnešních mincí je tak přibližně z 90 % tvořena zinkem. Největším světovým těžařem tohoto kovu jsou Chile, Peru, Čína, Kongo a USA. Největšími těžaři mezi společnostmi jsou pak Codelco, BHP Billiton, Glencore a Antofagasta.

Jak obchodovat měď?

Možností jak se podílet na vývoji cen mědi je obdobně jako u ostatních kovů několik. Stejně jako u zlata a stříbra mohou investoři využít futures kontrakty, měděné slitky a mince, ETF fondy, nebo například akcie těžařských společností. Investice do fyzického slitku mědi může leckoho překvapit, není to totiž příliš běžný jev vzhledem k nákladovosti takové investice. Investiční měď je extrémně zušlechtěná a její cena se pohybuje někdy až 70 % nad spotovou cenou mědi. Investoři tak hledají jiné cesty jak vložit své peníze do mědi - nejvyužívanějším instrumentem jsou futures kontrakty. Princip investování do měděných futures je podobný jako u zlata a stříbra. Specifikace kontraktů jsou v tabulce níže. Spotovou cenu mědi od roku 1997 do současnosti naleznete v níže uvedeném grafu.

Vývoj spotové ceny mědi od roku 1997

zdroj: finviz.com

Co ovlivňuje cenu mědi?

Cenu mědi ovlivňují znovu faktory na straně nabídky, poptávky a pak také makroekonomické události. Na straně nabídky je klíčová schopnost producentů vytěžit a přepravit měď v dostatečném množství a uspokojit tak poptávku. Na grafu výše si můžeme všimnout faktu, že se cena mědi při globální finanční krizi propadla o dost výrazněji, než tomu bylo u stříbra. Důvody můžeme nalézt hned dva. Měď není považována za “bezpečný přístav” a investoři tak v době krize přesouvali své finance z akcií spíše do zlata a stříbra než do mědi. Měď je třetí nejvyužívanější kov na světě (po železe a hliníku) a její využití je zejména ve stavebnictví. Po krizi, která byla částečně způsobena kolapsem nemovitostního trhu, tak stavební společnosti výrazně omezily nové konstrukce a tím i poptávku po mědi, jejíž cena tak v roce 2008 rapidně padala. Investorům se tak vyplatí sledovat nemovitostní trh a nově vydané hypotéky. Z hlediska makroekonomických ukazatelů se znovu vyplatí sledovat globální ekonomický růst (zejména USA a Čína - největší kupci mědi), úrokové míry a sílu amerického dolaru.

Vzhledem k umístění největších světových dolů se investorům vyplatí bedlivě sledovat politickou situaci v daných zemích. Největší měděné doly jsou v Jižní Americe (Chile a Peru), kde panuje politická nestabilita a pracovní stávky jsou poměrně častým jevem. Na ceně mědi se rovněž mohou promítnout i sezónní jevy jako například počasí. Období dešťů může znesnadnit dopravu mědi z dolů do přístavů a dočasně tak zvýšit tržní cenu.

Odkaz na předchozí díl komoditního seriálu o zlatě naleznete zde

Autor: Petr Lajsek, analytik společnosti Colosseum, a.s.