12.4.2019
V dnešním díle komoditního seriálu se blíže seznámíme se zemním plynem, který je jedním z nejdůležitějších zdrojů energie. Podívejte se, co ovlivňuje jeho cenu a naučte se s ním obchodovat.
9. 5. 2019
Mezi investory se komodity netěší až takové oblibě, jakou by si možná zasloužily. Mnohým investorům se obchodování komodit může totiž zdát složité kvůli nedostatku informací. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli pro publikaci seriálu o komoditách, kde si probereme úplné základy, jednotlivé komodity a jak do nich investovat. S komoditami se totiž setkáváme každý den, může se jednat o zemědělské produkty na našich talířích, drahé kovy ve špercích nebo palivo do automobilů. Ať už si to uvědomujeme nebo ne, vývoj na komoditních trzích ovlivňuje život každého z nás. Komodity tak bereme jako samozřejmou součást našich životů. Nyní je však čas podívat se na ně jako na atraktivní investiční příležitost. V předchozím díle našeho komoditního seriálu jsme si blíže probrali investování do ropy, její historii a různé druhy. V tomto (pátém) díle se zaměříme na další energetickou komoditu - zemní plyn.
Zemní plyn je fosilní palivo, které se zformovalo před miliony let z mrtvých organismů hluboko pod povrchem země. Tyto mrtvé organismy vytvořily tlustou vrstvu organické hmoty, která se díky tlaku a teplu časem přeměnila právě na fosilní paliva. Část této hmoty se přetvořila v uhlí, část v ropu a část v zemní plyn. Hlavní složkou zemního plynu je methan. Dnes hraje zemní plyn klíčovou roli v produkci elektřiny a paliv.
První známky průmyslového využití zemního plynu sahají do 18. století, kdy se tato komodita používala zejména k zapalování světel uvnitř domů a na ulici. První vrt pro těžbu zemního plynu vznikl v roce 1821 v USA. Samotný trh se zemním plynem se vyvinul až po průmyslové revoluci - zejména pak ve 20. století, kdy potrubí pro přepravu zemního plynu umožnila obchody s touto komoditou. První společností, která začala obchodovat se zemním plynem, byla americká Fredonia Gas Light Company. Později našel zemní plyn celou řadu dalších využití - vytápění domovů, vaření, ohřev vody a další. Dnes zemní plyn tvoří téměř polovinu veškeré využité energie domácnostmi a průmyslem v USA.
Kde se zemní plyn těží?
Stejně jako v případě ropy platí, že naleziště zemního plynu jsou soustředěna v určitých lokalitách - největšími nalezišti (největšími zásobami) disponuje Rusko, a to v objemu okolo 1 688 bil. krychlových stop. Druhé největší zásoby této komodity drží Írán - přibližně 1 191 bil. krychlových stop. Největším světovým producentem jsou však Spojené státy americké, kde roční objem těžby zemního plynu dosahuje na bezmála 27 300 mld. kubických stop. Na druhém místě pak stojí Rusko s objemem produkce 23 500 mld. kubických stop.
Objem roční produkce dle zemí (2018)
zdroj: eia.com
Jak obchodovat zemní plyn?
Zemní plyn je jako komodita veřejně obchodovatelná na burzovních trzích. Cena zemního plynu je ovlivněna zejména nabídkou a poptávkou po této komoditě, které ovlivňují různé faktory (více níže). Investoři se mohou na vývoji cen zemního plynu podílet několika způsoby - nejčastější jsou investice do futures kontraktů. V současnosti existuje i několik ETF fondů, které sledují cenu zemního plynu.
Investice prostřednictvím futures
Stejně jako u ostatních komodit je i u zemního plynu ideálním nástrojem na spekulaci ohledně budoucího vývoje futures kontrakt. Futures kontrakty jsme si blíže probrali v jednom z předchozích dílů - jen pro připomenutí se jedná o kontrakt, kdy investor souhlasí s nákupem či prodejem určitého množství určité komodity v budoucím datu a fyzicky ji nepřebírá. Jedná se tedy o spekulaci na růst či pokles ceny určité komodity. Futures zemního plynu se obchodují na Chicago Mercantile Exchange (CME Group). Existuje několik různých typů kontraktů, nejoblíbenější je však Henry Hub Natural Gas Futures (NG). Specifika tohoto kontraktu jsou uvedena v tabulce níže.
Velikost ticku u futures kontraktu zemního plynu je tedy 10 USD (10 000 x 0,001 USD) a představuje také minimální zisk nebo ztrátu, kterou může investor realizovat. Minimální kapitál pro nákup futures kontraktu na zemní plyn závisí na brokerovi, kterého investor využívá, zpravidla je však kolem 1 000 USD. Investoři však musí být připraveni na pokrytí případných ztrát vzniklých obchodováním a mít tak dostatečnou likviditu.
Pro investory, kteří se chtějí podílet na ceně zemního plynu, ale z nějakého důvodu nechtějí investovat přímo do futures kontraktů, je zde další možnost - ETF fondy. Na trhu je několik fondů, které sledují cenu zemního plynu - například fond United States Natural Gas Fund (UNG). Tento fond však také investuje do futures na zemní plyn a jeho cena může být volatilnější než spotová cena zemního plynu - investor tedy může realizovat větší zisky, ale i ztráty.
Co ovlivňuje cenu plynu?
V předchozích dílech našeho komoditního seriálu jsme si již řekli, že cena komodit se může měnit v závislosti na celé řadě faktorů - výjimkou není ani zemní plyn. Nejzásadnějším faktorem působícím na cenu zemního plynu, je skutečnost, že světové zásoby této komodity jsou omezené a zároveň proces rozšiřování objemu těžby je technologicky velmi náročný. Ze strany poptávky pak působí určitá krátkodobá závislost na dodávkách zemního plynu - většina odběratelů není totiž schopna při výrazném nárůstu cen zemního plynu tuto komoditu substituovat jiným zdrojem energie. V konečném důsledku se tedy mohou krátkodobé změny nabídky a poptávky projevit ve výrazných cenových fluktuacích.
Produkce těžařských společností je tedy značně omezená a změna vnějších podmínek může vést k značným výpadkům dodávek zemního plynu na trhu - typickou situací je významná změna počasí v tzv. hurikánovém období v USA, kdy je těžba velmi často pozastavena a nedostatek zemního plynu může vyhnat ceny velmi vysoko. Podobná situace nastává i ze strany odběratelů, kteří v období krutých mrazů zvyšují svou poptávku a zároveň jsou ochotni akceptovat rostoucí ceny zemního plynu. S krátkodobými výpadky dodávek zemního plynu úzce souvisí stav zásob zemního plynu - skladiště jsou totiž schopna pokrývat případnou poptávku, která převýší aktuální produkci. Naopak v období, která jsou typická nižší poptávkou (jaro - léto), dochází k nárůstu zásob zemního plynu. V případě zemního plynu se tak projevuje vysoká cykličnost, která je právě navázána na změnu ročního období (viz graf níže).
Vývoj spotové ceny zemního plynu od roku 2014
zdroj: finviz.com
Zemní plyn však není jedinou komoditou, která slouží jako zdroj energie - případný pokles cen substitučních energetických komodit (např. uhlí) může vyvolat snížení poptávky po zemním plynu. Tato skutečnost však platí spíše pro subjekty, jejichž činnost je vysoce energeticky náročná a mění využívaný zdroj energie na základě cenových změn. V poledních letech je však velmi patrný posilující význam zemního plynu v oblasti výroby elektrické energie - země jako USA a Čína již delší dobu nahrazují uhelné elektrárny právě ekologičtějšími plynovými elektrárnami. Zemní plyn si vyžádal větší pozornost i v Jižní Koreji a Japonsku, kde v reakci na jadernou katastrofu ve Fukušimě došlo k částečnému odklonu od jaderné energie k zemnímu plynu.
Odkaz na předchozí díl komoditního seriálu najdete zde
Autoři: Petr Lajsek a Tomáš Turna, analytici společnosti Colosseum, a.s.