Jak obchodovat komodity - Zlato (6. díl)

24.5.2019

V dalším díle pravidelného komoditního seriálu se blíže podíváme na nejdůležitější kovy. Tentokráte se soustředíme na zlato. 

Vše důležité ze světa financí a investic přímo na Váš e-mail

Ikona newslettery

Mezi investory se komodity netěší až takové oblibě, jakou by si možná zasloužily. Mnohým investorům se obchodování komodit může totiž zdát složité kvůli nedostatku informací. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli pro publikaci seriálu o komoditách, kde si probereme úplné základy, jednotlivé komodity a jak do nich investovat. S komoditami se totiž setkáváme každý den, může se jednat o zemědělské produkty na našich talířích, drahé kovy ve špercích nebo palivo do automobilů. Ať už si to uvědomujeme nebo ne, vývoj na komoditních trzích ovlivňuje život každého z nás. Komodity tak bereme jako samozřejmou součást našich životů. Nyní je však čas podívat se na ně jako na atraktivní investiční příležitost. V předchozím díle našeho komoditního seriálu jsme si blíže probrali investování do zemního plynu. V tomto (šestém) díle se zaměříme na další skupinu komodit - kovy (zlato).

Lidstvo bylo vždy fascinováno zlatem - to platilo již před několika tisíci lety a stejně je tomu tak i dnes. Již staří Egypťané začali těžit zlato někdy kolem roku 3600 př.n.l. Přibližně o tisíc let později se objevují první šperky vytvořené ze zlata v Mezopotámii. Touha vlastnit zlato měla v minulosti za následek několik válek a zlatých horeček. Zlato bylo vždy bráno jako univerzální mezinárodní měna, což do jisté míry platí i dnes. V roce 1944 vznikl Brettonwoodský mezinárodní měnový systém, díky kterému získal americký dolar statut světové rezervní měny s garantovanou směnitelností za zlato (v pevném kurzu 35 USD za jednu trojskou unci). Žlutý kov se stal součástí rezerv řady centrálních bank, což se však změnilo po pádu systému v roce 1971 a centrální banky se začaly zlata zbavovat.

Dnes lidé investují do fyzického zlata zejména jako do uchovatele hodnoty a jako jistou formu zajištění proti politické nestabilitě. Nákup fyzického zlata však není jedinou možností, jak se podílet na vývoji tohoto kovu - v posledních letech vzniklo několik dalších možností, jak do zlata investovat. Každá forma investice do zlata má své výhody i nevýhody, které si probereme níže, jedno je však jisté - do každého vyváženého portfolia investice do zlata nesporně patří.


Produkce zlata

Způsobů těžby zlata je hned několik. Nejstarším a nejjednodušším je rýžování zlata z řek. Z hornin se zlato těží amalgamačním a zejména hydrometalurgickým způsobem, který spočívá v jemném namletí horniny, následně pak loužením kyselým roztokem a redukcí. Zlato se těží prakticky na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy. Největším producentem zlata byla dlouhé roky Jižní Afrika, která se dokonce počátkem 70. let postarala o dvě třetiny celosvětové produkce. Jižní Arika však o svůj prim postupně přišla dnes je až sedmým největším producentem na světě. Nejvíce zlata tak nyní těží Čína, Austrálie, Rusko a USA.


zdroj: gold.org


Jak obchodovat zlato?

Zlato je jako komodita veřejně obchodovatelná na burzovních trzích formou futures kontraktů. Cena zlata je ovlivněna zejména silou amerického dolaru, vývojem úrokových sazeb a rezervami centrálních bank (viz níže). Investoři se mohou na vývoji cen zlata podílet několika způsoby - nejčastější jsou investice do fyzického zlata a futures kontraktů. V současnosti existuje i několik ETF fondů, které jsou zaměřeny na zlato.

Investice do slitků a mincí

Asi nejtradičnějším způsobem investice do zlata je nákup zlatých cihliček, slitků nebo mincí. Tento způsob je klasickou investicí, kdy investor očekává dlouhodobý růst cen zlata. Fyzické zlato je také často bráno jako jistá forma zajištění proti náhlé politické nestabilitě. Zlato ve formě cihliček a mincí však sebou nese řadu rizik a nevýhod, které by měl každý investor zvážit. Fyzické zlato samozřejmě nenabízí možnost výplaty žádných dividend či úroků, investor se tak musí spoléhat na dlouhodobý růst cen zlata. S koupí fyzického zlata je spojeno také několik dalších problémů - zejména pak složité skladování a slabší likvidita u větších cihliček. Investor si musí při nákupu fyzického zlata dát také pozor na to, aby nenaletěl podvodníkům, kteří obchodují s falešným zlatem.

Investice do futures

Další možností je nákup zlata pomocí futures kontraktů - investor tak nepřebírá fyzické zlato do vlastních rukou a spíše spekuluje na růst cen zlata zpravidla v kratším období. V tomto případě samozřejmě nemusí řešit žádné skladování ani likviditu, která je na trhu dostatečně vysoká. Investoři však musí věnovat pozornost specifikům jednotlivých kontraktů a sledovat settlement day. Detaily futures kontraktu je v tabulce níže. Vývoj spotové ceny zlata od roku 1995 je na grafu níže.

Vývoj spotové ceny zlata od roku 1995

zdroj: finviz.com

Investice do ETF

Další možností, jak se podílet na vývoji cen zlata, je investice do ETF (burzovně obchodovatelných fondů). Přesněji tedy do fondů, které v sobě obsahují akcie společností, které se zabývají těžbou zlata. ETF fondy jsou velmi atraktivní svou jednoduchostí (jedním nákupem se investor podílí na vývoji několika společností) a také zpravidla nízkou nákladovostí. Většina fondů navíc vyplácí pravidelnou dividendu. Mezi nejznámější ETF fondy, které investují do zlata, patří GDX, GLD a BAR.


Co ovlivňuje cenu zlata?

Zlato bylo historicky jednou z nejvolatilnějších komodit. Jeho cenu ovlivňuje velká řada faktorů. Mezi nejhlavnější patří vývoj úrokových sazeb, síla amerického dolaru, nervozita na akciových trzích, vývoj globální ekonomiky a dále pak globální poptávka po zlatě.

Úrokové sazby

Cena zlata úzce souvisí s vývojem amerických úrokových sazeb, což nám příkladně ukázal i vývoj ceny zlata v loňském roce. V roce 2018 FED zvýšil sazby dokonce 4x, což výrazně působilo proti cenám zlata, které pak silně pokleslo ze svých maxim z ledna. Letošní rok by však měl být jiný - dříve agresivní přístup FEDu ve zvyšování sazeb je zdá se u konce. Nedávné kroky a vyjádření jeho představitelů FEDu ukázaly na to, že FED je připraven reagovat na slabší globální ekonomický vývoj a cenové korekce na akciových trzích. Zároveň se dá očekávat, že FED přehodnotil loňskou restriktivní politiku a bude výrazně opatrnější v dalším zvyšování úrokových sazeb - v letošním roce se tak očekává pravděpodobně pouze jedno či dvě zvýšení úrokových sazeb.

Americký dolar

S úrokovými sazbami souvisí i vývoj amerického dolaru - ten v loňském roce zaznamenal výrazně růstový trend a dostal tak pod tlak zlato. Silný americký dolar je totiž určitým protipólem ke zlatu, jelikož investoři nemají v situaci posilujícího dolaru tendence své prostředky přesouvat do “bezpečného přístavu” jako je právě zlato. Níže uvedený graf znázorňuje korelaci mezi vývojem amerického dolaru a spotové ceně zlata mezi lety 2014 až 2019.

Korelace cen zlata a amerického dolaru

zdroj: macrotrends.com

Nervozita na akciových trzích

Ceny zlata v minulosti vždy podpořil růst nervozity investorů na akciových trzích. Zlato pak zapůsobilo jako takzvaný “bezpečný přístav”. Podobný vývoj jsme měli možnost vidět například v růstových letech 2002 až 2007, kdy nervozita na akciových trzích postupně eskalovala a podpořila tak růst ceny zlata. Faktory, které budou podrážet optimismus akciových investorů v letošním roce jsou stejné jako ty z roku 2018 - obchodní napětí mezi USA a Čínou, nejistota ohledně brexitu a starosti z oslabujícího růstu globální ekonomiky.

Vývoj globální ekonomiky

Zpomalení růstu globální ekonomiky má zprostředkovaný vliv na vývoj cen zlata. Obavy investorů totiž zpravidla vedou k realokaci zdrojů a posilování defenzivní složky portfolia - tedy vyšší poptávce po zlatě. Vedle zpomalující ekonomiky USA se očekává oslabení i v dalších zemích. Podle poslední prognózy Světové banky by v letošním roce měla globální ekonomika vzrůst o 3,9 %, což je o 0,1 % méně než v roce 2018. Tento pokles by měl zejména reflektovat slabší tempo růstu HDP USA, které se odhaduje okolo 2,4 %. Klesat by mělo i tempo růstu HDP Číny, kde se tržní konsensus pohybuje okolo 6,2 %. Chladnoucí ekonomika bude zřejmě patrná i v eurozóně, pro kterou se odhady vývoje HDP pohybují okolo 1,6 % z loňských 1,9 %.

Poptávka po zlatě

Cena zlata je samozřejmě silně ovlivněna poptávkou. Zlato se nevyužívá pouze na produkci šperků, ale i v elektronice, medicíně a například letectví. Největším spotřebitelem zlata na světě je momentálně Čína, kde v posledních letech poptávka po zlatě mírně roste. Dalším velkým spotřebitelem zlata je Indie, jejíž poptávka závisí na síle domácí měny vůči americkému dolaru. Vývoj ceny zlata také závisí na oficiálních vládních nákupech jednotlivých zemí. Své zlaté rezervy v současnosti rozšiřují zejména Rusko, Turecko a Kazachstán. 

Odkaz na předchozí díl komoditního seriálu najdete zde

Autoři: Petr Lajsek a Tomáš Turna, analytici společnosti Colosseum, a.s.