29.4.2019
Ceny ropy zaznamenaly v letošním roce téměř 40% růst. Kartami však zamíchal prezident Trump, když neprodloužil výjimky pro hlavní importéry íránské ropy. Dohoda zemí OPEC + o omezené ropné produkci se blíží ke konci a budoucnost ropy je tak nejistá.
9. 5. 2019
V loňském říjnu se cena ropy dostala na maxima za poslední tři roky, krátce poté však přišel prudký propad cen, který byl podpořen udělením výjimek ze sankcí, které byly uvaleny na íránský ropný průmysl. Cena ropy tak klesala až ke konci loňského roku. Letošní rok však přinesl zvrat a cena ropy od ledna vzrostla o téměř 40 %. Co ovlivnilo růst cen ropy a jaký bude její další vývoj? To se dozvíte v dnešním článku.
Loňské zavedení sankcí ze strany USA na íránský ropný průmysl mělo být impulsem pro vyšší ceny ropy, prezident Trump však dlouhodobě bojuje proti rostoucím cenám “černého zlata” a přistoupil tak k zavedení výjimek pro hlavní importéry íránské ropy - ty se týkaly Japonska, Číny, Jižní Koreje, Indie, Tchaj-wanu, Turecka, Řecka a Itálie. Cena ropy tak navzdory uvaleným sankcím i nadále klesala. Změnu však přineslo rozhodnutí uskupení zemí OPEC +, které se zavázalo k omezení ropné produkce ve snaze zajistit vyšší ceny ropy. Celkový objem těžby tak měl dle dohody poklesnout o 1,2 mil. barelů denně, přičemž země uskupení OPEC se měly postarat o redukci v objemu 800 000 barelů denně a nečlenové (včetně Ruska) pak o 400 000 barelů denně.
Raketový růst cen ropy
Dohoda o nižší ropné produkci začala nést své ovoce koncem loňského roku, kdy se cena ropy Brent krátkodobě pohybovala na úrovni okolo 50 USD za barel - o pár týdnů později však ropa Brent atakovala hranici 60 USD za barel a pokračovala v dalším růstu. Obdobný vývoj jsme registrovali i na trhu s ropou WTI. Spanilá jízda ropy tak vyústila v dosavadní letošní maxima, kdy se Brent přehoupl přes hranici 75 USD za barel a WTI přes 66 USD za barel. Za tímto enormním nárůstem stojí primárně plnění dohody OPEC +, a to nad její stanovený rámec - zejména Saúdská Arábie, která je největším ropným producentem po USA a Rusku, svou denní produkci snížila na 9,8 mil. barelů, což je 0,5 mil. méně, než se původně očekávalo. Ropná produkce kartelu OPEC tak poklesla na nejnižší hodnotu za poslední čtyři roky a aktuálně se pohybuje okolo 30,2 mil. barelů denně.
Vývoj spotové ceny ropy Brent (23.4.2019)
zdroj: finviz.com
Vývoj spotové ceny ropy WTI (23.4.2019)
zdroj: finviz.com
Samotná dohoda zemí OPEC + však nebyla jediným faktorem, který tlačil ceny ropy vzhůru - výrazně se také projevila ekonomická krize ve Venezuele, která není v důsledku uvalených obchodních sankcí a kolapsu tamního hospodářství schopna plnit své exportní závazky. Venezuelská ropná produkce se v posledním kvartálu loňského pohybovala lehce pod úrovní 1,4 mil. barelů denně - nyní se však smrskla na pouhých 0,73 mil. barelů.
Íránské ropné sankce
Uvalené sankce ze strany USA, které se dotkly íránského ropného průmyslu, vešly v platnost 4. listopadu loňského roku. Tyto sankce mají za cíl znemožnit Íránu ropný export a prakticky jej vymazat ze seznamu ropných exportérů. Aktuálně Írán těží přibližně 2,7 mil. barelů denně, přičemž na vývoz putuje necelých 1,7 mil. barelů (Bloomberg tanker tracker). Právě oněch 1,7 mil. barelů exportované ropy připadá téměř výhradně na země, pro které byly stanoveny výjimky z uvalených sankcí (Indie, Čína, Japonsko, Turecko, Jižní Korea atd.) - jenže tyto výjimky jsou dočasné a americký prezident minulý týden oznámil, že k jejich prodloužení za původně stanovený termín 2. května letošního roku nedojde.
Vývoj íránské ropné produkce (mil. barelů denně)
Pokud se výše zmínění importéři íránské ropy budou chtít vyhnout sankcím na sebe samé, budou muset hledat jiného dodavatele. Jedno je však jisté - na trhu bude při stávajících objemech těžby íránská ropa chybět. Aktuální odhady počítají, že výpadek dodávek ze strany Íránu by se mohl pohybovat v rozmezí 1,1 - 1,5 mil. barelů denně, což by vyvolalo velmi výrazný růst cen. To však americký prezident Trump nechce a bude se tedy muset spolehnout na to, že ostatní producenti tuto mezeru zaplní.
Co bude dál?
Výpadek íránské produkce bude zřejmě kompenzovat Saúdská Arábie, která dle vlastních slov disponuje volnou těžební kapacitou v objemu přibližně 1,8 mil. barelů denně a pravděpodobně by tak byla schopna výpadky pokrýt v plném rozsahu. Svou těžební kapacitu však může rozšířit i Rusko či Spojené Arabské Emiráty. Zdá se tedy, že problém nebude na straně dodavatelů - otázkou zůstává jak ukončení výjimek pro import íránské ropy přijmou právě její dovozci? Zástupci Číny se již nechali slyšet, že USA postupují protiprávně a překračují své pravomoci - ke kritice rozhodnutí prezidenta Trumpa se přidalo také Turecko. Naopak Jižní Korea uvedla, že se pokusí vyjednat dodatečné prodloužení výjimek. Japonsko rovněž potvrdilo vyjednávání se zástupci USA.
Podíl jednotlivých zemí na íránském ropném exportu
zdroj: Bloomberg.com
O osudu cen ropy však nebude rozhodovat jen íránská ropa - klíčovou roli může sehrát již zmiňovaná dohoda zemí OPEC + o nižší ropné produkci. Její ukončení bylo stanoveno na 30. června letošního roku a další vývoj je neznámý. Rusko totiž dosud nesnížilo objem produkce na stanovené limity a je tak patrná neochota dohodu dodržovat v plném rozsahu. Ruská produkce aktuálně činí 11,24 mil. barelů denně, přičemž stanovený objem těžby je 11,19 mil. barelů. Pokud by se však země uskupení OPEC + dohodly na prodloužení stávající dohody, mohly by být cen ropy podpořeny i nadále a pokračovat v dalším růstu.
Autor: Tomáš Turna, analytik společnosti Colosseum, a.s.