16.10.2018
Světové trhy za sebou mají po dlouhé době výraznější ztráty. Jedná se jen o korekci, nebo začátek krize?
17. 10. 2018
Minulý týden byl pro světové akciové trhy jedním z nejkrvavějších za dlouhé období. Středeční propad byl nejhorším dnem pro index S&P 500 od února a technologický index Nasdaq nezažil horší den od června 2016. I přesto některé sektory zvládly poklesům odolat. V tomto článku se podíváme na události, které propadu předcházely a pokusíme se určit, zda se jedná o pouhou cenovou korekci, nebo zda odstartovala další krize.
Kdo ztrácel nejvíce?
Obecně nejvíce trpěly technologické a finanční společnosti, jejichž akcie mají za sebou dlouhé období růstu. U společnosti Alphabet jsme zaznamenali propad přibližně o 4,63 %, u Microsoftu pak o 2,93 %. Banky zaznamenaly ještě větší ztráty - nejhůře se dařilo JP Morgan (- 7,79 %) a Bank of America (- 7,76 %). K těmto sektorům se částečně přidal i sektor služeb - Amazon odepsal 5,55 % a Netflix 4,58 %. Velkým zklamáním byl také zbrojařský a letecký sektor, kde se propadly společnosti Boeing (- 6,97 %), United Technologies (- 6,63 %) a Lockheed Martin (- 5,34 %). Z evropských společností se nedařilo zejména Siemens AG (- 4,31 %) a Airbus (- 5,27 %).
Kdo korekci odolal?
Korekce se naopak netýkala proticyklických sektorů, jako jsou tabákový průmysl, zdravotnictví a infrastrukturní společnosti - část titulů si dokonce připisovala zisky (Walgreen Boots Alliance + 0,77 %, The Southern Company + 0,68 %). Růst si připsaly také některé společnosti z módního průmyslu - L Brands (+ 8,48 %) a Foot Locker (+ 2,78 %). Výprodeje populárních titulů z technologického a finančního sektoru rovněž přispěly k posílení cen akcií společností zabývajících se těžbou zlata, které zapůsobilo jako bezpečný přístav v období nejistoty - Newmont Mining Corp. posílil o 7 %, Randgold Resources o necelých 11 % a AngloGold Ashanti dokonce o 16 %. Samotné zlato reagovalo na výprodej nárůstem na svá dvouměsíční maxima.
Vývoj ceny zlata od 5.10. 2018
zdroj: finviz.com
Příčiny poklesu
Co vlastně stojí za tak výrazným poklesem akciových trhů? Hledat jednu konkrétní a přímou příčinu není možné. Je zcela evidentní, že se spojilo více faktorů - růst úrokových sazeb FEDu, snížený výhled globálního ekonomického růstu Mezinárodního měnového fondu, nervozita ohledně Brexitu či celní válka mezi USA a Čínou. Nesmíme také zapomenout na skutečnost, že akciové trhy rostly nepřetržitě posledních 8 měsíců a investoři zatím neměli důvod realizovat své zisky - ten jim však nyní poskytla kombinace výše uvedených faktorů.
Investoři si zároveň začali uvědomovat, že americké trhy vstoupily do období vyšších úrokových sazeb, které akciový trh musí reflektovat. Od únorové korekce trhů zvedl FED základní úrokovou sazbu o 0,75 %, přičemž akciový index S&P 500 vzrostl přibližně o 11,5 %. Pokud tato data srovnáme se stejným obdobím v roce 2017, zjistíme, že sazby FEDu se zvedly o 0,5 % a index S&P 500 posílil přibližně o 11,3 %. Je tedy patrné, že v letošním roce investoři opomíjeli reflektovat zvyšující se sazby a tudíž zpřísňující se podmínky na trhu.
Vývoj úrokových sazeb v USA od 2012 (v %)
Vývoj indexu S&P 500 od 2016
zdroj: finviz.com
Jde o korekci nebo o počátek krize?
Každá krize na finančních trzích je jiná, dají se rozlišit dle trvání, hloubky a rozsahu. Obecně se dá jako krize charakterizovat delší časový úsek, ve kterém došlo k podstatným ztrátám na trzích. Korekce je pouze krátkodobou ztrátou, která je následována růstovým obdobím. Jak tedy rozlišit korekci cen od krize? Při krizi je typické, že investoři přesouvají své finance do bezpečnějších instrumentů, jako jsou dluhopisy nebo zlato a likvidují své akciové pozice. Cenová korekce se naopak může projevovat akumulací a posilováním pozic, jelikož akcie kvalitních a růstových firem jsou “ve slevě”.
V posledních dnech sice došlo k nárůstu cen zlata (+ 3 %), nicméně dluhopisový trh reagoval inverzně a americké dluhopisy naopak zaznamenaly nárůst výnosů (pokles cen) - u desetiletého vládního dluhopisu USA se výnos zvýšil na 3,17 % a u třicetiletého pak na 3,35 %. Dluhopisový trh nám tedy ukazuje spíše na cenovou korekci.
Z historického pohledu můžeme dluhopisový trh považovat za poměrně spolehlivý nástroj pro předvídání krizí - jedná se totiž o sektor kapitálového (peněžního) trhu, který určuje cenu firemního i státního financování. Zde se dostáváme k výnosové křivce dluhopisů - zejména pak k situaci, kdy krátkodobé úrokové sazby převýší ty dlouhodobé (na níže uvedeném grafu je taková situace znázorněna poklesem pod nulovou hranici). Takové období typicky předchází krizi (viz graf níže). Podle výsledků zkoumání Federal Reserve Economic Data - St. Louis FED vyplývá, že průměrná doba vzniku krize od převýšení dlouhodobé úrokové sazby krátkodobou činí 16,4 měsíců.
Vývoj výnosové křivky 2-letých a 30-letých US dluhopisů
zdroj: St. Louis Federal Reserve
| Počátek krize datum | Inverze výnosové křivky datum | Počet měsíců od inverze do počátku krize |
| Leden 1980 | Září 1978 | 14 |
| Červenec 1981 | Srpen 1980 | 11 |
| Červenec 1990 | Prosinec 1988 | 20 |
| Duben 2001 | Leden 2000 | 15 |
| Prosinec 2007 | Únor 2006 | 22 |
| Průměr | 16,4 | |
zdroj: St. Louis Federal Reserve
Je sice pravdou, že spread (rozdíl) mezi krátkodobou a dlouhodobou úrokovou sazbou se opět zmenšuje (0,47 % mezi 2-letým a 30-letým dluhopisem), nicméně k inverznímu vztahu zatím nedošlo. Předvídání případné krize tak spíše zůstává předvídáním toho, kdy krátkodobé sazby převýší ty dlouhodobé. Pokud tedy budeme vycházet z výše uvedeného výzkumu a aktuálně panujících úrokových sazeb, příští krize by se neměla dostavit dříve než na přelomu roku 2020/21. Současné propady trhů jsou tak spíše jen korekcí než začátkem další krize. Situaci v USA by mohla uklidnit výsledková sezóna společností za třetí kvartál, díky které by se investoři mohli znovu soustředit na důležité fundamenty, které dodají trhům racionální vývoj.
Autoři: Petr Lajsek a Tomáš Turna, analytici společnosti Colosseum, a.s.