9.5.2019
Protahující se jednání v rámci obchodní války si vyžádaly svou daň, prezidentu Trumpovi nyní došla trpělivost a ve svém nedělním prohlášení na sociální síti Twitter se vyjádřil k radikální změně dosavadního přístupu.
9. 5. 2019
Již tak napnuté obchodní vztahy mezi USA a Čínou v neděli ještě více vyhrotil svým tweetem prezident Donald Trump, který je nespokojený s dosavadním průběhem vyjednávání s Čínou. Trump navrhnul zvýšení dosavadních cel na 25 % a dále pak zavedení cel na další čínské zboží v hodnotě přes 300 mld. USD. Asijské akciové indexy na toto oznámení reagovaly negativně a nervozita se projevila i na amerických indexech. V případě dalšího vyhrocení konfliktu pravděpodobně nebude žádných vítězů, jen poražených.
Obchodní deficit roste a Trump se zlobí
Prezident Trump se stal ostrým kritikem čínských obchodních praktik již od svého nástupu do funkce v roce 2016. Hlavním důvodem negativního postoje Trumpa je především výrazný nárůst obchodního deficitu s druhou největší ekonomikou světa - v roce 2015 činil deficit obchodní bilance 367 mld. USD, přičemž v roce 2017 došlo k prohloubení na 375 mld. USD. V roce 2018 pak obchodní deficit s Čínou činil již 419 mld. USD. Narůstající deficit z obchodních vztahů pak úzce souvisí s krádežemi duševního vlastnictví čínskými podniky, cíleným podhodnocováním čínského juanu a následnou ztrátou konkurenceschopnosti amerických firem.
Administrativa Prezidenta Trumpa tak v roce 2017 zahájila vyšetřování čínských obchodních praktik, které vyústilo v zavedení protekcionistické politiky formou celních tarifů na importované čínské zboží do USA. První vlna tarifů postihla zboží v objemu 53 mld. USD, přičemž 24. září 2018 následovala druhá vlna tarifů, která se již týkala zboží v celkové hodnotě 200 mld. USD. Celkově tak tarify postihly čínský export v objemu 253 mld. USD a prezident Trump hrozil uvalením třetí vlny tarifů na další zboží v objemu 267 mld. USD (aktuálně se již hovoří o 200 mld. USD), což by znamenalo zavedení tarifů na více než 95 % objemu importovaného zboží z Číny.
Srovnání uvalených a chystaných tarifů USA a Číny (mld. USD)
zdroj: bbc.com
K rozpoutání obchodní války mezi USA a Čínou však došlo teprve v okamžiku, kdy čínští představitelé rozhodli o odvetném kroku a zavedli celní tarify na importované zboží z USA v objemu 50 mld. USD, krátce poté pak následovala druhá vlna čínských tarifů, která znamenala postih amerického exportu v celkovém objemu 110 mld. USD. Obě země tak přistoupily k radikální protekcionistické politice, která působila značné obavy na finančních trzích a byla tak jedním z impulsů, které vedly k cenovým korekcím koncem loňského roku. Summit zemí G20 v Argentině však přinesl významnou změnu - představitelé USA a Číny se dohodli na zavedení 90ti denního příměří, které mělo být využito k vyjednávání a nastolení nových obchodních podmínek. Tato lhůta však vypršela počátkem letošního dubna.
Trump zamíchal kartami
Protahující se jednání v rámci obchodní války si však nyní vyžádaly svou daň, prezidentu Trumpovi nyní došla zřejmě trpělivost a ve svém nedělním prohlášení na sociální síti Twitter se vyjádřil k radikální změně dosavadního přístupu. Celní tarify uvalené v druhé fázi na zboží v objemu 200 mld. USD by tak měly být k zítřku zvýšeny z dosavadních 10 % na 25 %. Zbývající čínský export do USA v objemu přibližně 325 mld. USD by pak měl být postižen 25% tarify dříve či později.
zdroj: twitter.com
Asijské indexy padají
Na vyhrocení situace reagovaly velmi negativně zejména velké asijské indexy. Nejvíce zasažen byl index Dow Jones Shanghai, který za posledních 5 dní oslabil o 7,81 %. O moc lépe se nedařilo ani indexům Shenzen Composite a Shanghai Composite, které ve stejném období odepsaly 7,69 % a 7,39 %. Nervozita se promítla i na ostatní velké asijské indexy - hongkongský index Hang Seng oslabil za 5 dní o 5,45 % a japonský Nikkei 225 o 3,85 %. Situace na hlavních amerických indexech je však o poznání lepší, ale i zde byly v posledních dnech mírné ztráty. Index Dow Jones odepisoval 1,75 %, S&P 500 přišel o 1,52 % a technologický Nasdaq Composite pak oslabil o 1,32 %. Situaci na amerických indexech však částečně kompenzovala právě probíhající výsledková sezóna, která zatím vyznívá převážně pozitivně.
Srovnání výkonu čínských a amerických indexů za poslední týden (3.5. - 9.5.)
zdroj: wsj.com
Růst nervozity na amerických trzích však jednoznačně potvrzuje index VIX - tedy index strachu a volatility na indexu S&P 500 (jeho hodnota je odvozena z implicitní volatility opcí na tomto indexu). Rostoucí hodnoty tohoto indexu znamenají rostoucí nervozitu na trzích. VIX narostl v posledních pěti dnech o více než 50 % a v současnosti je tak na maximálních hodnotách od konce výprodejů na přelomu roku. Graf indexu VIX za poslední týden je níže.
Index VIX - vývoj za poslední týden
zdroj: finance.yahoo.com
Které společnosti doplatí na obchodní válku nejvíce?
Na vyhrocení napětí okolo obchodní války doplatí krátkodobě prakticky všechny společnosti na amerických akciových trzích kvůli rostoucí nervozitě investorů. V případě uvalení dalších cel na čínské zboží ze strany USA se dá očekávat odplata ze strany Číny. Pokud Čína uvalí sankce na zboží amerických společností, tak dopady mohou být zdrcující zejména pro společnosti, jejichž tržby jsou tvořeny převážně z čínského trhu. Nejvíce zasaženy by měly být společnosti Skyworks Solutions, Wynn Resorts, Qualcomm, Broadcom a Micron. Výrazně zasažena by byla i společnost Apple, pro kterou je čínský trh druhý nejdůležitější po Severní Americe. Je však nutno podotknout, že USA disponuje výrazně větším manipulačním prostorem pro zavádění celních tarifů - Čína může uvalit dodatečné celní tarify na zboží v objemu okolo 10 mld. USD. Graf podílu čínských tržeb na celkových tržbách vybraných amerických společností naleznete v obrázku níže.
Podíl tržeb z Číny na celkových tržbách u vybraných společností
zdroj: Investing.com
Nejasné vyhlídky
Výše uvedené vyjádření prezidenta Trumpa přišlo navzdory plánovaným jednáním s čínskými představiteli, která se odehrají již dnes ve Washingtonu, přičemž výsledek by měl být znám během zítřka. Je tak možné, že k naplnění hrozby prezidenta Trumpa nedojde a ta tak spíše zapůsobí jako prvek urychlující dosud stagnující průběh vyjednávání.
Akciové trhy, které odepisují své zisky zejména v Asii však nejsou jedinou obětí obchodní války - ta totiž působí nervozitu v globálním měřítku a mezinárodní finanční instituce či centrální banky přistupují k redukovaným odhadům vývoje tempa růstu světové či regionální ekonomiky. Aktuální odhady Mezinárodního měnového fondu tak počítají s růstem globálního HDP o 3,3 % meziročně v letošním roce. HDP USA by se mělo za rok 2019 podle FEDu zvýšit o 2,1 % a tempo růstu HDP Číny by se pak mělo pohybovat okolo 6,4 % meziročně.
Autoři: Tomáš Turna a Petr Lajsek, analytici společnosti Colosseum, a.s.