Rok 2019 plný příležitostí

Loňský rok byl pro investory velmi náročný, když trhy zaznamenaly ztráty v téměř všech sektorech. Globální politická nejistota, slabší výhled ohledně růstu světové ekonomiky a vyšší úrokové sazby poslaly trhy v loňském roce do červených čísel. Nyní se však zdá, že trh veškeré negativní informace zpracoval a cenové korekce tak vytvořily nový prostor pro investice. Rok 2019 by měl poskytnout příležitost jak nakoupit kvalitní akciové tituly za výprodejové ceny. Prostor k růstu by měla dostat i ropa. Podívejte se s námi, co bude hýbat finančními trhy v tomto roce. 

Svět bezesporu zpomalí  

Tolik probírané téma zpomalení růstu globální ekonomiky se v letošním roce stane zřejmě realitou. Podle poslední prognózy Světové banky by v letošním roce měla globální ekonomika vzrůst o 2,9 %, což je o 0,1 % méně než v roce 2018. Tento pokles by měl zejména reflektovat slabší tempo růstu HDP USA, které se odhaduje okolo 2,5 %. Klesat by mělo i tempo růstu HDP Číny, kde se tržní konsensus pohybuje okolo 6,2 %. Chladnoucí ekonomika bude zřejmě patrná i v eurozóně, pro kterou se odhady vývoje HDP pohybují okolo 1,6 % z loňských 1,9 % (Schroders).  

zdroj: statista.com 

Zpomalení nás tedy bezesporu čeká - nicméně je zcela zásadní zmínit, že se nejedná o “skokové” zpomalení a jde spíše o pozvolné chladnutí světové ekonomiky, která v posledních letech těžila z extrémně uvolněné monetární politiky centrálních bank a fiskální expanze v rámci USA. Zpomalení tempa růstu však neznamená zastavení růstu samotného. Jedná se o zcela přirozený proces, který je navázán na odeznění dopadů výše zmíněných fiskálních opatření prezidenta Trumpa v podobě daňových úlev a procesu “normalizace” úrokových sazeb některých centrálních bank. Rok 2019 tak nemusí být vnímám jako potenciálně krizový, ale měl by být spíše brán jako rok, kdy se tržní prostředí bude vracet do své přirozené rovnováhy a již nebude natolik deformováno fiskálními či monetárními zásahy. 

S vyššími úrokovými sazbami opatrně 

Pokud si vzpomene na dění okolo FEDu a jeho loňského čtyřnásobného zvyšování základní úrokové sazby až do pásma 2,25 - 2,50 %, je zcela jasné, že i v letošním roce budou centrální banky hrát jednu z nejdůležitějších rolí. FED v roce 2018 totiž jasně ukázal, že není jen centrální bankou USA, ale že je centrální bankou světa, když svou normalizací úrokových sazeb rozhýbal finanční trh v globálním měřítku. Rostoucí cena úvěrového financování tak podpořila obavy investorů na akciových trzích, kde následně došlo k několika cenovým korekcím. Přidal se také zprostředkovaný vliv silnějšího amerického dolaru, který dostal pod tlak země ze sektoru Emerging markets. 

Vývoj základní úrokové sazby FED (v %) 

FED v loňském roce jednoznačně utahoval kohoutky a připravoval si pevnou půdu pod nohama. Nedávné kroky a vyjádření jeho představitelů však ukázaly na to, že FED je připraven reagovat na slabší globální ekonomický vývoj a cenové korekce na akciových trzích. Dříve stanovená optimální hodnota pro základní úrokovou sazbu v pásmu 3,5 - 3,75 % se nyní zdá jako výrazně přemrštěná a tržní konsensus kalkuluje, že v průběhu letošního roku by mohlo dojít pouze k dvěma navýšením úrokových sazeb, čímž by se sazby stabilizovaly na úrovni 2,75 - 3,00 %. Zároveň se dá očekávat, že FED přehodnotil loňskou restriktivní politiku a bude výrazně opatrnější v dalším zvyšování úrokových sazeb. První dva kvartály letošního roku se spíše ponesou v duchu pozorování vývoje globální ekonomiky a ekonomiky USA. Jedná se tak o významný impuls pro akciové trhy, na kterých dosud panovaly obavy z dalšího výrazného zpřísňování měnové politiky. 

Evropská centrální banka bude rovněž klíčovým hráčem na globálním finančním trhu - ukončení režimu kvantitativního uvolňování a příslib zvýšení úrokových sazeb v letošním září sice ukazuje na zpřísnění monetární politiky, nicméně zůstává otázkou, jak reálné toto zpřísňování je. ECB se totiž nachází v situaci, kdy světové akciové trhy klesly o poměrně značné hodnoty a jakékoliv utažení kohoutů měnové politiky by mohlo znamenat další propady na trzích. Můžeme tedy očekávat, že ECB bude v letošním roce reflektovat prognózy ohledně nižšího ekonomického růstu EU (potažmo eurozóny) a proces “normalizace” úrokových sazeb bude odložen až do příštího roku. ECB bude letos tedy spíše hrát svou roli v pozadí, jelikož příležitosti ke zvýšení úrokových sazeb již promeškala. 

Vývoj základní úrokové sazby ECB (v %) 

Akciový trh plný příležitostí 

Rok 2018 byl pro většinu akciových investorů zklamáním, nejistota ohledně brexitu a obchodní války USA a Číny spolu s navyšováním úrokových sazeb FEDu poslaly zejména v posledním kvartále akcie světových společností na velmi nízké hodnoty. V grafu níže můžete porovnat výkon akcií z oblíbeného uskupení FAANG (Facebook, Amazon, Apple, Netflix a Alphabet), které v posledním kvartále roku 2018 zaznamenaly vysoké ztráty a momentálně se tak obchodují za atraktivní hodnoty. Již začátek roku hovoří pozitivně - povedl se zejména Netflixu, Amazonu a Alphabet. 

Vývoj akcií uskupení FAANG v 4Q 2018 

zdroj: factset.com 

Rok 2019 by tak mohl být pro hodnotové investory rokem příležitostí a vhodným časem k nákupu kvalitních společností za nízké ceny. Vzhledem k výše zmíněnému očekávání ohledně monetární politiky FEDu se dá očekávat, že na trhu bude ideální prostředí pro růst. Investoři se tak snad budou při svém rozhodování soustředit primárně na fundamenty, jako jsou hospodářské výsledky jednotlivých společností a ne investovat na základě davové psychiky. Pozitivní vývoj již ukázaly americké akciové trhy, když od začátku roku posílil například Nasdaq Composite o 5,86 %. Index S&P 500 pak od začátku ledna přidal na své hodnotě 4,13 %. Odhady velkých amerických bank pak očekávají, že S&P 500 rok 2019 zakončí v rozmezí 2750 až 3200 bodů, což oproti současné hodnotě (2619 bodů) představuje nárůst o 5 až 22 %. 

zdroj: bloomberg.com 

Hlavní roli na globálních akciových trzích však letos znovu bude hrát obchodní válka USA s Čínou, při uvolnění napětí budou akciové trhy růst a naopak. Pro evropské akcie bude klíčový brexit, jehož deadline je stanoven na 29. března letošního roku. Tvrdý brexit bez dohody s EU by mohl akcie společností které jsou závislé na obchodu s Velkou Británií výrazně zasáhnout. Nejpravděpodobněji se však v současnosti jeví odložení brexitu, nebo jeho úplné zrušení, což by mohlo evropské společnosti podpořit. Společnosti ze sektoru Emerging markets budou letos těžit zejména ze slabšího amerického dolaru. 

Ropa dostane prostor k růstu 

Trh s ropou zažil v posledním loňském kvartále výrazný propad cen, když eskalovalo spojení nervozity ohledně rostoucí celosvětové produkce ropy, výjimek z uvalených sankcí USA na íránský ropný průmysl či již tolikrát zmiňovaných obav ze zpomalení globálního ekonomického růstu. Nejvíce se však zřejmě projevovala právě vyšší ropná produkce, kde v případě USA došlo k meziročnímu navýšení o více než 2 mil. barelů denně na celkových 11,6 mil. barelů denně. Svou produkci ropy však zvyšovalo také Rusko, a to na postsovětská maxima okolo 11,3 mil. barelů denně. Ceny ropy Brent se tak v průběhu roku 2018 propadly o 19,2 % a ceny ropy WTI pak o 24,8 %. 

Vývoj ceny ropy Brent (spot price) 

zdroj: finance.yahoo.com 

Nyní se však zdá, že rok 2019 by pro ropu mohl znamenat příležitost pro návrat blíže k hodnotám z loňského roku - tedy úrovni okolo 70 USD za barel v případě ropy Brent. Důvodů je hned několik. Prvním a nejzásadnějším je prosincová dohoda zemí OPEC +, které se shodly na omezení ropné produkce o 1,2 mil barelů denně (0,8 mil. barelů OPEC; 0,4 mil. barelů nečlenové). OPEC navíc krátce poté oznámil, že o plánované snížení produkce v objemu 1,2 mil. barelů denně by se mohl postarat sám - nečlenské snížení produkce by pak bylo jasným růstovým impulsem. Tato dohoda tak přinesla své ovoce hned z počátku letošního roku a trh s ropou dostal tolik potřebnou dávku optimismu. 

Druhým důvodem pro posilování cen ropy v průběhu roku je vyjádření představitelů USA, kteří v minulém týdnu odmítli prodloužení výjimek ze sankcí uvalených na íránský ropný průmysl - ty se týkaly tradičních importérů íránské ropy (Čína, Jižní Korea, Indie atd.). S výjimkami však bude v květnu konec, což by mohlo znamenat výpadek dodávek až o 1,2 mil. barelů denně. Třetím a neméně zásadním důvodem pro růst cen ropy je nejasnost ohledně produkce zemí jako jsou Venezuela či Libye. Venezuela se totiž stále nachází v situaci státního bankrotu a je drcena mezinárodními sankcemi - v průběhu letošního roku by mohlo dojít k výpadku denní produkce ropy až o 0,5 mil. barelů. Libye se pro změnu potýká s bezpečnostními problémy a její produkce je aktuálně pod úrovní 1 mil. barelů denně, přičemž ozbrojené konflikty v oblasti Sharara mohou způsobit denní výpadek dodávek až o 0,3 mil. barelů. 

zdroj: eia.com 

Výše uvedené důvody ukazují na to, že v roce 2019 bude dostatek impulsů pro posílení cen ropy, je však třeba zmínit určité rizikové faktory. Patrně největším rizikem bude míra compliance zemí OPEC s dohodou, která byla odsouhlasena v loňském prosinci. Starosti bude působit zejména Irák, který je dlouhodobě nejméně spolupracující zemí. Otázkou také zůstává vývoj produkce břidličné ropy v USA, která se dostává na své rekordní hodnoty v objemu 8,16 mil. barelů denně (EIA.com) a mohla by tak působit proti snaze zemí OPEC. 

Autoři: Tomáš Turna a Petr Lajsek, analytici společnosti Colosseum, a.s.