Ropa: Co bude dál?

Eskalace napětí mezi USA a Čínou v rámci obchodní války nepostihuje jen akciové trhy, týká se rovněž komodit a jejich klesajících cen. Rozrůstající se války celních tarifů totiž působí jako možné ohrožení globální obchodní aktivity a ve spojení s již dříve avizovaným zpomalením tempa růstu klíčových ekonomik a světového HDP se jedná o faktor, který hýbe nejen s cenou ropy, která slouží jako klíčová průmyslová komodita. Trh s ropou získal od počátku letošního roku výrazné růstové impulsy - v případě ropy Brent se jednalo o růst z 50 USD za barel až na 75 USD barel, ropa WTI pak přidávala z 45 USD za barel až nad úroveň 65 USD za barel. Prohloubení napětí mezi světovými mocnostmi však znamenalo návrat cen ropy na letošní březnové hodnoty. Podívejte se, co nyní ovlivňuje cenu ropy a jaká je její budoucnost.  

Čína nekupuje ropu z USA 

Celní tarify však nehrají roli pouze v eskalaci obav ze sníženého mezinárodního obchodu a následného zpomalení globální ekonomiky - projevují se také přímo na trhu s ropou, kde Čína zarytě odmítá nakupovat americkou ropu a to navzdory skutečnosti, že na ni nebyly uvaleny žádné celní tarify. S krokem prezidenta Trumpa, který ohlásil zavedení 10% celních tarifů na zbývající importované zboží z USA do Číny v objemu 300 mld. USD, pak čínské rafinérie projevují ještě menší ochotu k nákupu americké ropy. K obnovení nákupů by tedy mohlo dojít pouze v případě, že avizované tarify nebudou zavedeny a zástupci USA odvolají své prohlášení, že Čína záměrně manipuluje se svou měnou.  

Je pravdou, že ropa není hlavním obchodním artiklem mezi USA a Čínou, nicméně Čína importuje přes 9,3 mil. barelů ropy denně a je tak významným spotřebitelem - během loňského roku proudilo z USA do Číny přes 136 mil. barelů ropy a ropných derivátů. V letošním roce se však Čína obrací na jiné dodavatele, zejména pak využívá dodávek z Íránu a odebírá tak dle administrativy prezidenta Trumpa mezi 50 - 70 % veškerého íránského ropného exportu. Podle zpráv energetické informační agentury Vortexa pak v minulém měsíci Čína importovala přes 4,4 mil. barelů íránské ropy.  

Vývoj exportu ropy a derivátů USA do Číny (tisíce barelů ročně) 

zdroj: eia.com 

Sankce na Írán fungují, ale ne dost  

Podstata sankcí, které byly na Írán uvaleny v návaznosti na odstoupení dohody o omezení jaderného íránského programu, spočívala v naprosté eliminaci íránského ropného exportu - to se však nedaří, zejména pak kvůli zemím, které se dopadů uvalených sankcí příliš neobávají. Zavedení sankcí na íránský ropný průmysl mělo v loňském roce významný růstový vliv na ceny ropy - ten však byl krátce poté negován zprávou o dočasných výjimkách ze sankcí pro hlavní importéry íránské ropy a vidina snížených dodávek a zvyšujících se cen ropy zůstala v nedohlednu. Obdobně pak nyní působí skutečnost, že hlavní odběratelé íránské ropy i nadále pokračují v nákupech a tamní ropa tak stále proudí na trh. Ještě před rokem Írán exportoval přes 2,5 mil. barelů ropy denně, koncem loňského roku pak export poklesl na 1,7 mil. barelů denně a v současnosti pak dle odhadů agentury SVB Energy International by měl do konce roku export íránské ropy poklesnout pod 500 000 barelů denně. Uvalené sankce měly původně vytvořit na trhu mezeru v nabídce ve výši okolo 2,2 mil. barelů - nyní se však zdá, že Íránu se bude i nadále dařit najít odbytiště své produkce v zahraničí.  

OPEC+ novým králem ropy  

V historii byly vždy hlavními hybateli trhem s ropou země uskupení OPEC - zejména Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Írán, Venezuela či Irák, nyní se však karty obrátily a klíčovým tvůrcem cen ropy se staly dvě země. Jedná se o Rusko a Saúdskou Arábii, které se v loňském roce dohodly na snížení ropné produkce ve snaze podpořit růst cen ropy. Původní dohoda počítala s tím, že se denní objem produkce sníží o 1,2 mil. barelů - samotné uskupení OPEC se mělo postarat o pokles o 800 000 barelů denně a nečlenové (státy v rámci uskupení OPEC+) o dalších 400 000 barelů denně. Zatímco Saúdové svou produkci snížily téměř okamžitě a nad rámec stanovené dohody, další klíčový hráč Rusko ohlásilo postupné snižování až o 230 000 barelů denně - k naplnění daného cíle však nedošlo. Dohoda, které Saúdové v čele zemí OPEC dosáhly s Ruskem, měla původně vypršet počátkem letošního července - byla však téměř okamžitě prodloužena až do března příštího roku. Trh s ropou tak získal další růstový signál.  

Objem produkce ropy Saúdské Arábie (mil. barelů denně) 

zdroj: eia.com  

Jenže dosažená dohoda se velmi rychlým tempem blíží ke konci a nikdo neví, co bude dál. Je totiž velmi nepravděpodobné, že obě ropné mocnosti budou opět schopny dosáhnout konsensu a podpořit tak vyšší ceny ropy. Hlavním sporným bodem je totiž extrémně hladový asijský trh, který představuje jedno z největších ropných odbytišť. Rusko má v tomto boji jednu zásadní výhodu - oproti Saúdské Arábii není tolik závislé na ropném exportu a je tak schopné akceptovat nižší ceny než Saúdové. Pokud by totiž k dalšímu prodloužení dohody nedošlo, ceny mohou klesat na úroveň, kdy Saúdové budou nuceni sanovat klesající příjmy z ropného průmyslu rozpouštěním svých finančních rezerv, které se za posledních 5 let snížily o bezmála 30 %. Rusko naopak své finanční rezervy rozšiřuje a za stejný časový interval je zvýšilo o téměř 40 %. Rusko tak nyní má výrazně lepší vyjednávací pozici.  

Vysoká nabídka setrvává  

Výrazným faktorem, který v posledních měsících působí na nižší ceny ropy je rostoucí objem produkce zemí mimo uskupení OPEC - jedná se zejména o USA, které svou denní produkci meziročně zvýšily o více než 1 mil. barelů a aktuálně tak přesahují objem 12,2 mil. barelů a ve spojení s dalšími nečlenskými státy OPEC by měla denní produkce dle agentury IEA vzrůst o 1,9 mil. barelů v tomto roce a v příštím pak dokonce o 2,2 mil. barelů. Rostoucí objem těžby tak působí silně kontraproduktivně vůči snaze zemí OPEC, které objem těžby snižují. OPEC však může trápit další problém - zatímco jeho produkce aktuálně dosahuje 29,71 mil. barelů denně, poptávka po jeho ropě by se měla snížit na 28,4 mil. barelů denně, což vyústí ve značném nárůstu zásob.   

Objem produkce ropy USA (tisíce barelů denně) 

zdroj: eia.com  

Co dál?  

Trh s ropou je v aktuální situaci extrémně citlivý na jakékoliv negativní zprávy a snaha producentů o vyšší ceny ropy tak vyžaduje větší úsilí než kdykoliv jindy. Podle zpráv agentury Fitch Solutions, by bylo za účelem vyšších cen ropy třeba snížit objem denní produkce zemí OPEC o více než 1 mil. barelů - ačkoliv se Saúdové staví do pozice lídra zemí OPEC, sami na tento krok nestačí a budou muset hledat spojence pro uskutečnění tak zásadního kroku. Prvním náznakem snahy o posílení cen ropy bylo prohlášení zástupců Saúdské Arábie, že země svůj ropný export udrží pod 7 mil. barelů denně, čímž by mělo na trhu dojít k mírnému poklesu nabídky. V rámci aktuálního globálního napětí mezi USA a Čínou, nejistotou okolo brexitu či upadající ekonomické aktivity však bude trh s ropou potřebovat výraznější růstový impuls - tím by mohlo být prodloužení dohody zemí OPEC+ o omezené ropné produkci. To se však nyní jeví jako nereálné. 

 Autoři: Tomáš Turna a Petr Lajsek, analytici společnosti Colosseum, a.s.