Ropa - komentář k dění na Blízkém východě

Ceny ropy reagovaly více než 5% růstem na zabití íránského velitele vojenských sil Qasema Soleimaniho, ke kterému došlo 3. ledna na pokyn amerického prezidenta Donalda Trumpa. Prudký nárůst cen ropy reflektoval okamžitou eskalaci napětí na Blízkém východě, který je jedním z ohnisek těžby ropy a zároveň klíčovým ropným transportním uzlem. Spotová cena ropy Brent se tak krátkodobě vyšplhala až na 70,74 USD za barel, což je nejvyšší hodnota od loňského září. Cena ropy WTI pak vzrostla na 64,72 USD za barel a prodávala se tak nejdráž od dubna 2019. 

Pro další vývoj cen ropy je tak klíčové, jakým způsobem se bude situace v regionu vyvíjet. Írán již pohrozil odvetnými kroky v podobě vojenských útoků na americké cíle, které se na Blízkém východě nacházejí - útoky však mohou být provedeny i na spojence USA. Pokud by k eskalaci napětí došlo a propukl by otevřený ozbrojený konflikt, mohlo by docházet k útokům na ropná zařízení v okolí Perského zálivu. Stejně jako v loňském září, kdy jemenští separatisté krátkodobě ochromili produkci Saúdské Arábie a celosvětová denní produkce ropy se tak propadla o 5 % - ceny ropy reagovaly prudkým růstem o více než 10 %. Saúdům se však podařilo dodávky ropy brzo obnovit a cena ropy tak inklinovala k předcházejícím hodnotám. Pokud by však došlo k útokům na větší počet ropných zařízení, může být ropná produkce omezena po výrazně delší dobu, což by vedlo k dalšímu posilování cen.

Velmi důležitou roli však hraje také zvyšující se napětí mezi USA a Irákem, který se rovněž negativně vyjádřil k zabití Soleimaniho a šíitská část obyvatelstva usiluje o stažení amerických vojáků z vojenských základen, které USA v zemi vybudovaly. Nejenže by se jednalo o výrazné zhoršení bezpečnostní situace v regionu, ale především by odvetný krok ze strany USA v podobě obchodních sankcí mohl znamenat snížení iráckých dodávek ropy na trh. Projevit se však může také skutečnost, že americké Ministerstvo obrany již vyzvalo své občany, aby Irák opustili - americké těžařské společnosti, které v zemi operují, již započaly proces evakuace neiráckého obyvatelstva z oblasti Kurdistánu. Otázkou však je nakolik se tato situace projeví v poklesu denní produkce ropy. Pokud tedy dojde ke zhoršení situace v Iráku, budou v ohrožení denní dodávky ropy v objemu více než 4 mil. barelů. Je však vysoce nepravděpodobné, že by došlo k absolutnímu výpadku irácké produkce.

Uskupení OPEC zároveň disponuje volnou produkční kapacitou přesahující objem 2 mil. barelů denně a je tak možné případné dodávky irácké ropy kompenzovat. Aktuálně se tedy jedná o vývoj situace v Iráku, který stojí za přibližně 4 % celosvětové ropné produkce. Íránská ropná produkce v tuto chvíli nehraje prakticky žádnou roli, jelikož pod tíhou uvalených obchodních sankcí klesla denní produkce na 2,1 mil. barelů, přičemž na export putuje méně než 650 tis. barelů denně a to zejména do Indie a Číny. Aktuálně se tedy dá předpokládat, že ceny ropy se budou držet okolo svých aktuálních krátkodobých maxim a investoři budou pečlivě vyčkávat na uklidnění probíhajícího napětí v regionu. Mírný růstový impuls by mohl zároveň poskytnout očekávaný mezitýdenní pokles amerických ropných zásob, který se očekává okolo 4,1 mil. barelů.

Vypracoval: Analytické oddělení, Colosseum, a.s.