28.7.2019
Evropská centrální banka potvrdila nastavení měnové politiky, guvernér Mario Draghi však dal trhům naději na další uvolnění. Podívejte se, jak Vás to může ovlivnit.
29. 7. 2019
Evropská centrální banka minulý čtvrtek zasedla ke svému červencovému měnověpolitickému jednání, kde měla rozhodnout o dalším pokračování režimu monetární politiky. Trhy si částečně pohrávaly s myšlenkou možného snížení úrokových sazeb a dalšího podpoření ekonomického růstu v rámci evropského kontinentu - ECB však sazby ponechala na dosavadní úrovni a základní úroková sazba tak stále činí 0 %, zápůjční sazba 0,25 % a depozitní sazba pak -0,4 %. Ačkoliv ke snížení úrokových sazeb nedošlo, dosluhující guvernér banky Mario Draghi se jednoznačně vyjádřil, že zpomalující ekonomický růst si může vyžádat další uvolňování měnové politiky, a to je klíčová zpráva pro akciové trhy. Podívejte se s námi, jak může měnová politika ECB ovlivnit situaci na evropských akciových, dluhopisových či ETF trzích.
Co vlastně evropské centrální bankéře trápí? Jednak už zmíněný zpomalující ekonomický růst klíčových zemí eurozóny, ale také míra inflace, která se stále nepřibližuje inflačnímu cíli ECB. V neposlední řadě se pak přidává holubičí rétorika amerických centrálních bankéřů, kteří v čele s guvernérem Powellem připouštějí snížení úrokových sazeb, což je faktor, na který musí zástupci ECB reagovat. Měnověpolitické zasedání FEDu se však odehraje až 30. - 31. července a evropští bankéři tak museli jít s kůží na trh o něco dříve. Aktualizované prognózy vývoje ekonomiky eurozóny jsou sice o jednu desetinu procenta příznivější než v březnu, nicméně i tak by mělo HDP v letošním roce vzrůst pouze o 1,2 %. Zhoršený výhled se pak týká HDP eurozóny pro roky 2020 a 2021, kdy by měla ekonomika růst tempem 1,4 % meziročně, což je o 0,2 méně, než se původně očekávalo.
Vývoj HDP eurozóny
Je tak nasnadě, že centrální bankéři musejí mít připravené trumfy v ruce, kterými mohou zpomalující ekonomice pomoci. Bohužel v případě ECB jsou možnosti poměrně omezené, zejména pokud je srovnáme s možnostmi amerického FEDu, který v loňském roce zvyšoval úrokové sazby čtyřikrát a vytlačil tak základní sazbu až do pásma 2,25 - 2,50 a má dostatečný prostor pro případné snižování sazeb a výraznější podporu ekonomiky. FED tak může využít pouze manipulace s úrokovými sazbami, nicméně ECB se musí přiklonit i k jiným instrumentům - zejména pak k nákupu aktiv na kapitálovém trhu, ale to si rozebereme dále. Nyní se podívejme na to, proč hraje měnová politika, úrokové sazby a jiné makroekonomické faktory zásadní roli v oblasti investic.
Hrubý domácí produkt
V úvodu článku jsme uvedli, že aktuální makroekonomické prognózy počítají se zpomalujícím tempem evropského ekonomického růstu v podobě HDP - příčin nalezneme více, jedná se zejména o upadající německou průmyslovou výrobu, politické napětí mezi USA, Evropou a Čínou, či třeba neustále trvající rizika plynoucí z případného brexitu bez dohody. Pokud se nyní zaměříme zejména na akciové trhy, platí, že akcie se jakožto investiční instrument projevují z dlouhodobého pohledu růstově - v krátkém trendu však může docházet k opačnému jevu. Tato skutečnost se odvíjí zejména od kupní síly domácností a aktuálním očekáváním investorů, kteří na tomto základě rozhodují o umístění svých volných peněžních prostředků.
Dlouhodobě růstové akciové trhy jsou projevem ekonomické stability a prosperity, která dodává potřebnou důvěru na kapitálových trzích a akcie pak následně rostou. Pokud však dochází ke chladnutí ekonomiky, evokuje tato situace obecnou nedůvěru mezi investory a ti se tak upínají k tzv. bezpečným přístavům, jako může být zlato, či vládní dluhopisy vyspělých ekonomik. Poptávka po akciových titulech tak zpravidla uvadá, společnosti pak následně nejsou schopny získávat prostřednictvím akciových trhů dostatečné peněžní prostředky určené k investiční a rozvojové činnosti - finálním důsledkem je pak pokles kupní síly domácností v návaznosti na redukované náklady podniků a další zpomalování ekonomického růstu. Zkrátka a dobře, upadající růst ekonomiky akciovým investicím příliš nesvědčí.
Inflace je dobrý sluha, ale špatný pán
Význam inflace je na kapitálových trzích relativní, zatímco spekulanti pohybující se v krátkém či velmi krátkém období dopady inflace prakticky nepocítí, pro dlouhodobého investora se jedná už o poměrně zásadní faktor, který musí ve svém investičním procesu zohlednit. V současné době zpravidla centrální banky cílují na tempo ročního růstu cenové hladiny okolo 2,0 % - pro investora však tato skutečnost znamená, že například v rámci průměrného dividendového výnosu na amerických akciových trzích inflace zcela zlikviduje onen dividendový výnos a investor tak realizuje již jen kapitálový výnos. Každý by se tak mohl ptát, proč vlastně centrální bankéři cílí na dosažení 2% inflační hladiny? Pro investora se tedy jedná o snižování budoucí hodnoty současně investovaných peněžních prostředků, inflační prostředí tak nasvědčuje dlužníkům - zde se dostáváme k jádru věci, financování států je v současné době vysoce závislé na externích zdrojích a naprostá většina států se pohybuje v čistě dlužnické pozici. Inflace má však ten efekt, že v čase snižuje hodnotu přijatého úvěru (dluhu) a financování se tak pro státy zlevňuje.
Vývoj inflace eurozóny
Úrokové sazby hýbou světem
V rámci kapitálových trhů hraje změna úrokových zásadní roli, jelikož vede k významné realokaci peněžních prostředků mezi investičními instrumenty. Jinak tomu však není ani v případě, kdy centrální bankéři pouze naznačí, že o změně monetární politiky uvažují. Při růstu úrokových sazeb dochází k negativní náladě na akciových trzích a investoři svou pozornost upínají spíše k dluhopisům či cenným kovům, naopak uvolněná měnová politika vede ke zvýšené poptávce po akciích a poskytuje tak společnostem na burzách růstový impuls. Proč tomu tak je? zejména proto, že firmám se v prostředí nízkých úrokových sazeb snižují náklady na úvěrové financování a obsluhu dluhů a stávají se tak více rentabilními. Z této situace však těží také domácnosti, jelikož rovněž klesají náklady kupříkladu na hypoteční úvěry, čímž se zvyšuje kupní síla domácností a následně disponují zvýšeným objemem volných peněžních prostředků. Zásadní roli pak hraje skutečnost, že klesající úrokové sazby a uvolněná měnová politika hraje ve prospěch akciovým trhů, jelikož investoři opouštějí dluhové cenné papíry a poohlížejí se, po výnosnějších aktivech.
Co se stane s evropskými trhy?
Evropská centrální banka prohlásila, že úrokové sazby podrží na aktuálních úrovních do poloviny příštího roku - pokud však nedojde k výraznému zhoršení ekonomické prognózy kontinentu, a to je zcela zásadní dovětek. Jenže ECB bude muset reagovat na situaci, kdy FED přistoupí ke snížení úrokových sazeb tak, aby nedošlo k výraznému přesunu volných peněžních prostředků z Evropy do USA. Zároveň výhledy na mírnější monetární politiku znamenají ústup investorů od dluhopisových investic a přeliv aktiv do akcií či obdobných investičních instrumentů.
ECB se totiž může velmi snadno připojit k dalším investorům, kteří budou chtít využít příznivě uvolněné monetární politiky - podle investičního stratéga investiční společnosti BlackRock Ricka RIedera je velmi pravděpodobné, že ECB přistoupí k nákupům akcií a to s účelem nastartovat investiční a rozvojovou činnost podniků. Pro evropské podniky by se tak mohlo jednat o velmi významný prvek zvýhodněného externího financování, kde dosud hrají prim korporátní dluhopisy a společnostem tak výrazně narůstá složka rozvahy ve formě závazků, přičemž složka vlastního kapitálu zůstává vysoce opomíjena. Pro podniky by tak mělo být zkrátka jednodušší získávat vlastní kapitál než ten cizí. Konečným a kýženým efektem by pak měla být minimalizace nárůstu dluhového zatížení evropských podniků a s tím spojená rostoucí solventnost.
ETF a akcie budou prospívat
Případné uvolňování evropské měnové politiky by mělo razantním způsobem podpořit náladu na evropských akciových trzích - strádat však budou naopak dluhopisové trhy, kde se projeví klesající výnosová křivka. Investoři by se však měli zaměřit i na jiný investiční instrument a to na burzovně obchodovatelné fondy (ETF), které jsou v dnešní době chápány jako nástroj pravidelného investování a pokud se tedy zaměříme na ETFs, které své prostředky umisťují do akciových titulů, může hrát uvolnění měnové politiky ECB velmi zásadní roli v rostoucích výnosech z těchto investic. Naopak je zřejmé, že případná restriktivní politika ECB bude v příštích měsících působit jako faktor posilující výnosy a snižující ceny evropských dluhopisů.
Autoři: Tomáš Turna a Petr Lajsek, analytici společnosti Colosseum, a.s.