28.6.2019
Závěr týdne přinese summit zemí G20 - celý svět tak bude upínat svůj zrak na plánované setkání prezidenta Donalda Trumpa s jeho čínským protějškem Si-Ťin pchingem, které by mohlo znamenat ukončení celní války mezi oběma mocnostmi.
28. 6. 2019
Japonská Ósaka se během pátku a soboty stane hostitelským městem dlouho očekávaného summitu zemí G20. Hlavními tématy by měly být konflikty na blízkém východě a ochrana životního prostředí - pozornost se však patrně strhne k řešení eskalujícího napětí na poli globálního obchodu. Prakticky celý svět tak bude upínat svůj zrak na plánované setkání prezidenta Donalda Trumpa s jeho čínským protějškem Si-Ťin pchingem, které by mohlo znamenat ukončení celní války mezi oběma mocnostmi.
Válka tarifů
Válka celních tarifů, která trvá od loňského roku, započala uvalením tarifů na čínské zboží v objemu 53 mld. USD, přičemž 24. září 2018 následovala druhá vlna tarifů, která se již týkala zboží v celkové hodnotě 200 mld. USD. Celkově tak tarify postihly čínský export v objemu 253 mld. USD a prezident Trump hrozil uvalením třetí vlny tarifů na další zboží v objemu 267 mld. USD. Čínská odplata však na sebe nenechala dlouho čekat - bylo rozhodnuto o zavedení celních tarifů na importované zboží z USA v objemu 50 mld. USD, krátce poté pak následovala druhá vlna čínských tarifů, která znamenala postih amerického exportu v celkovém objemu 110 mld. USD. Obě země tak přistoupily k radikální protekcionistické politice, která působila značné obavy na finančních trzích a byla tak jedním z impulsů, které vedly k cenovým korekcím koncem loňského roku.
Srovnání uvalených a chystaných tarifů USA a Číny (mld. USD)
Eskalace napětí mezi USA a Čínou však pokračovala i v letošním roce, když prezidentu Trumpovi došla trpělivost a přistoupil ke zvýšení celních tarifů na 25% úroveň na čínský export v objemu 200 mld. USD. Čína odpověděla zvýšením tarifů na americké importované zboží v objemu 60 mld. USD. Situace se však opět vyostřila, když administrativa prezidenta Trumpa uvedla čínskou firmu Huawei na tzv. blacklist, který jí znemožňuje obchodní činnost s americkými firmami.
Co si svět slibuje?
Summit zemí G20 má v nynějším globálním obchodním prostředí zcela výjimečnou a nesmírně důležitou roli - úspěšný průběh sobotních jednání mezi prezidenty USA a Číny by totiž mohl odvrátit plánovaný krok prezidenta Trumpa k zavedení celních tarifů na zbývající zboží importované do USA z Číny - jednalo by se o tarify na zboží přesahující hodnotu 300 mld. USD. Celkově by tak USA uvalily celní tarify na čínské zboží v hodnotě bezmála 540 mld. USD. Podle aktuálních vyjádření zástupců obou zemí jsou jednání na dobré cestě a vstupují do konečné fáze, nicméně je pošetilé slibovat si od summitu příliš. K vyřešení konfliktu a ustoupení od protekcionistické politiky, která ohrožuje mezinárodní obchod, patrně jen tak nedojde. Proč je tomu tak?
Ani jedna strana totiž nebude chtít přistoupit na požadavky protivníka v plném rozsahu. Obě země totiž vládnou dostatečnou silou pro to, aby byly schopné hájit své zájmy a prosazovat svou vůli. USA sice disponují daleko větším manipulačním prostorem v rámci vzájemného obchodu a tudíž jsou schopny postihnout tarify výrazně vyšší objem čínského exportu než samotná Čína, která může uvalit celní tarify již jen na dalších 10 mld. USD amerického exportovaného zboží. Čína je však významným producentem kovů vzácných zemin (lanthan, lutecium, ytterbium), které se používají při výrobě čipů a jiných vyspělých technologií - pro americké technologické společnosti by tak bylo omezení dodávek vysoce problémovou skutečností. Zároveň americké společnosti jako Skyworks, Broadcom, Micron, Apple a Qualcomm jsou velmi závislé na tržbách z Číny a případné vyostření vztahů v rámci odvetného kroku Číny vůči USA by znamenalo výraznou ztrátu rentability podniků operujících na čínském území.
Co očekávat?
Jak se tedy vlastně na světových trzích projeví případně úspěšná vyjednávání obou prezidentů? Patrně nejrealističtějším výstupem ze summitu bude zahájení konečné fáze vyjednávání mezi zástupci USA a Číny a případné zvyšování tarifů bude výrazně odsunuto. Dá se tak předpokládat, že čínský juan bude nabírat na síle a posílí - zejména pak vůči americkému dolaru a japonskému jenu. Výše uvedená situace by pak měla znamenat, že investoři a trhy budou povzbuzeny a dočasně se odkloní od tradičních bezpečných přístavů, jako jsou státní dluhopisy či zlato. Růstové impulsy by měly být naopak patrné v rámci akciových trhů a to jak v USA tak v Asii. Klíčovým dnem však bude sobota, která ovlivní náladu na trzích pro příští týdny.
Autoři: Tomáš Turna a Petr Lajsek, analytici Colosseum, a.s.