6.12.2019
S eskalací napětí na globálním obchodním trhu se více investorů v letošním roce soustředilo na investice do zlata. Není tak překvapující, že “zlaté” ETF fondy zažívaly zejména ve třetím kvartálu rekordní příliv peněz. V listopadu se však situace obrátila. Zlato tak potvrzuje svou roli indikátoru vývoje na globálních trzích.
6. 12. 2019
ETF fondy investující do zlata se v letošním roce ukázaly jako dobrý indikátor vývoje na akciových trzích. S eskalací napětí na globálním obchodním trhu se více investorů v letošním roce soustředilo na investice do zlata. Není tak překvapující, že “zlaté” ETF fondy zažívaly zejména ve třetím kvartále rekordní příliv peněz. V listopadu se však situace obrátila - akciové trhy rostly na rekordní hodnoty a objem spravovaných peněz ve zlatých ETF fondech tak poklesl. Jaký je výhled na příští měsíce?
Globální trhy v letošním roce prošly řadou zkoušek - největší obavy vzbuzovala eskalace napětí zejména mezi USA a Čínou v rámci zavádění celních tarifů. Pozitivně však nepůsobila ani nejistota okolo brexitu. V posledních týdnech pak vzrůstala nervozita plynoucí z nepokojů v Hong Kongu. Investoři tak pátrali po tzv. bezpečných přístavech a jejich hlavní volbou bylo již tradičně zlato. Cena zlata se tak od začátku roku zvýšila o více než 200 dolarů a ve třetím kvartálu dokonce překročila hranici 1 550 dolarů za unci, což byly nejvyšší hodnoty od roku 2013.
Vývoj ceny zlata od začátku roku 2019 (USD/trojská unce)
zdroj: finviz.com
Nervozita investorů a zvýšená poptávka po zlatě se projevila i na trhu s burzovně obchodovatelnými fondy (ETF), které ve svých portfoliích drží zlato. Situace eskalovala v říjnu, kdy tyto ETF registrovaly příliv peněz ve výši 1,9 miliardy dolarů. Celkově se tak objem drženého zlata navýšil o 44,4 tun na nový rekord 2 900 tun. V meziročním srovnání pak došlo k nárůstu poptávky po zlatě o 110 %. Podle analýzy World Gold Council plynulo do “zlatých” ETF nejvíce peněz v Evropě a Severní Americe. Evropské fondy totiž navýšily své pozice ve zlatě o 31,3 tun, což představovalo 67 % veškerého přílivu peněz. V Severní Americe pak došlo k nárůstu o 13,2 tun. Dlouhodobý vývoj objemu zlata drženého ETF fondy je na grafu níže.
Objem zlata držený ETF fondy (v tunách)
zdroj: bloomberg.com
V listopadu se situace obrátila
Po rekordních přílivech peněz do “zlatých” ETF fondů se v listopadu situace obrátila. Zvyšující se naděje na ukončení obchodní války a odsunutí brexitu berou investoři jako velké pozitivum. Postupně tak přesouvají své finance do akcií a akciové trhy v USA tak v listopadu atakovaly historické rekordy. Index Dow Jones Industrial Average se dokonce poprvé v historii přehoupl přes hodnotu 28 000 bodů. Index S&P 500 se pak od konce října stabilně usadil nad 3 000 body. Růst akciových trhů pocítily i ETF fondy investující do zlata, které v průběhu listopadu přišly o finance v objemu 1,3 mld. USD. Nejvíce poklesl objem zlata v amerických a britských ETF fondech. V USA zapůsobil silnější americký dolar a místní fondy tak přišly o 17,3 tun zlata (731 mil. USD). Britské ETF fondy přišly dokonce o 871 mil. USD, což představuje ekvivalent více než 18,8 tun zlata. Přetrvávající napětí v Hong Kongu mělo však za následek mnohem mírnější odtok zlata z asijských ETF fondů. Tamní fondy přišly o 119 mil. USD, což bylo pouze 2,1 tuny zlata. Klesající zájem fondů a investorů o zlato se promítl i do ceny zlata - ta od říjnových maxim poklesla o více než 3 %.
Vývoj indexu Dow Jones od začátku roku 2019
zdroj: finviz.com
Celkově však poptávka po zlatých ETF fondech zůstává silná a objem spravovaných prostředků se v tomto roce zvýšil o 35 %. Vedle role zlata jako tzv. bezpečného přístavu se projevila také vyšší investiční aktivita a jeho rostoucí cena. Další vývoj na trhu se zlatem bude v příštím roce ovlivněn nejistotou ohledně monetární politiky americké centrální banky, která může přistoupit k dalšímu uvolnění měnové politiky v podobě snížení úrokových sazeb, což by znamenalo další růstový impuls pro akciové trhy a odliv aktiv ze zlata. Navzdory tomu zůstává v současnosti poptávka po zlatě silná a prognózované zpomalení ekonomického růstu dvou největších světových ekonomik (USA pokles o 0,4 % na 1,9 % meziročně a Číny pokles o 0,2 % na 5,9 % meziročně) by ve spojení se stále probíhající obchodní válkou mohlo dle analýzy americké banky Citibank vyhnat ceny zlata až na úroveň okolo 1 700 dolarů za unci.
Vypracoval: Analytické oddělení společnosti Colosseum, a.s.