28.2.2019
Vybrat správný dluhopis není vůbec jednoduché. Investorům se tak vyplatí obrátit se na profesionály a minimalizovat tak riziko.
18. 3. 2019
Dluhopisy jsou v porovnání s akciemi tradičně považovány za méně rizikový investiční instrument a v současné době tak představují zajímavou příležitost pro konzervativní investory, kteří chtějí generovat předem známý a pravidelný výnos. Mezi korporátními dluhopisy však existují obrovské rozdíly - zejména pak v dnešní době, kdy dochází k rozmachu dluhopisových tržišť a dluhopisy tak může vydat prakticky každý. Na trh se tak mohou dostávat vysoce rizikové dluhové cenné papíry, které mohou investory významně ohrozit. Je tedy nutné se s tímto tradičním investičním instrumentem blíže seznámit a ukázat si, jak poznat kvalitní emisi od té nekvalitní. V našem seriálu si proto postupně rozebereme klíčové aspekty spojené s dluhopisovými investicemi.
Investoři zpravidla nemají dostatečné znalosti a zkušenosti, aby důsledně analyzovali emitenta a byli tak schopni rozeznat kvalitní emise dluhopisů od těch, které mají jen velmi malou šanci na úspěšné splacení. Proto je třeba vyhledat pomoc odborníků v podobě obchodníků s cennými papíry, kteří disponují dostatečnou znalostí, tak aby minimalizovali riziko potenciální ztráty prostředků investora a zároveň šetří jeho čas. Investoři se také mohou dostat do situace, kdy jsou tlačeni do uzavření vysoce riskantních obchodů, které neodpovídají jejich rizikovému profilu. Při výběru správné dluhopisové emise by si tak měli investoři dát pozor na několik skutečností, které definují kvalitní dluhopisy. V tomto článku si rozebereme základní principy, které by měl následovat každý člověk uvažující o investici do korporátních dluhopisů.
Jak by měl vypadat kvalitní dluhopis?
Poznat kvalitního emitenta dluhopisů nemusí být vždy snadné, existuje však několik základních bodů, na které by se dluhopisový investoři měli soustředit. Pokud investor uvažuje o nákupu korporátních dluhopisů, jeho prvním krokem by mělo být prostudování emisních podmínek - ty představují určitý přehled parametrů dané emise a emitent by v nich měl specifikovat za jakých podmínek bude daná emise probíhat - investor se tak například dozví, jaká je výše vypláceného kupónu, na které dny jsou termíny výplat stanoveny či v jak velkém objemu bude emise dluhopisů probíhat. Kvalitní emitent své emisní podmínky transparentně zveřejní nejpozději v den zahájení úpisu emise - zpravidla na svých webových stránkách. Emisní podmínky jsou však pouze dokumentem upravujícím vztah emitenta a investora, proto je důležité vysvětlit si pojem prospekt emitenta, který je součástí každé veřejné emise v celkovém ekvivalentu plnění nad 1 mil. EUR a je zároveň povinně schválen Českou národní bankou.
Velká část investorů se v dnešní době setkává s nabídkou různých dluhopisů, které jsou nabízeny prostřednictvím online dluhopisových tržišť. Ty však mají pramálo společného se specializovanými finančními institucemi jako jsou obchodníci s cennými papíry či banky. Tato tržiště jsou využívána zejména emitenty, kteří vydávají tzv. podlimitní emise (celkový ekvivalent plnění z emise je nižší než 1 mil. EUR) a snaží se tak jít cestou nejnižších nákladů - prospekt emitenta tedy nevyhotovují a investorovi nezbývá, než čerpat informace z omezených zdrojů. Prospekt emitenta je však zcela zásadní dokument, který by měl vydávat každý emitent. Proč? Tento dokument totiž musí ze zákona obsahovat například informace o auditovaném účetnictví emitenta za poslední tři hospodářská období, obchodní plán emitenta či informace o vlastnické struktuře - schválení takového prospektu dohledovým orgánem ČNB je pak potvrzením, že emitent naplnil zákonné požadavky a pro investora se tak jedná o velmi vhodný zdroj k čerpání informací. Samotné vyhotovení prospektu emitenta je však velmi nákladné a právě proto se emitenti uchylují k již zmíněným podlimitním emisím. U kvalitního dluhopisu však prospekt naleznete vždy.
Transparentní společnost
Každý, kdo hodlá investovat do korporátních dluhopisů, by měl posoudit míru transparentnosti emitenta - ta spočívá zejména v tom, zda emitent pravidelně zveřejňuje své účetní výkazy v rámci obchodního rejstříku, který je veřejně přístupný na internetových stránkách justice.cz. U transparentní společnosti se tak zpravidla dozvíme informace o hospodaření od jejího vzniku. Investor si tedy může udělat jasný obrázek o výši základního kapitálu, majetku či zadlužení emitenta.
Pozor na účetnictví
Samotné zveřejnění účetních výkazů však neznamená vše, podstata spočívá v orientaci v těchto účetních dokumentech. V zásadě však platí, že kvalitní emitent nevydává dluhopisy ve vyšší hodnotě, než jakou mají jeho dlouhodobá aktiva - ta totiž figurují jako určitý prvek zajištění emise v případě, že by emitent nebyl schopen dostát svým závazkům. Jednoduše řečeno, pokud celková hodnota majetku emitenta (v podobě budov, pozemků) převyšuje nominální hodnotu emise dluhopisů, je reálné, že i v případě úpadku emitenta budou pohledávky investorů uspokojeny. Dalším klíčovým bodem účetních výkazů je položka vlastního kapitálu - tedy zdroji, kterými společnost disponuje bez vnějšího zadlužení. Pokud se vlastní kapitál emitenta pohybuje na velmi nízkých či v záporných hodnotách, jedná se o varovný signál a investor by se o takovou společnost neměl již dále zajímat. Proč? Výše vlastního kapitálu je totiž ovlivněna výsledky hospodaření z minulých let - prodělávající společnost bude tedy typicky disponovat záporným vlastním kapitálem.
Emitent s historií
Ať už investor umístí své prostředky do akcií či dluhopisů, vždy by měl brát v potaz historii firmy, do které investuje či jí půjčuje své peněžní prostředky. Kvalitní emitent bude mít zpravidla dlouhodobou historii existence, a to minimálně pět let - je tedy možné získat reference, dohledat informace na internetu a zároveň se jedná o částečný důkaz, že daná společnost je schopna fungovat a nejedná se tak o start up. Problém však může nastat v případě, kdy si emitent zakoupil společnost vzniklou dávno před jeho založením a investory tak záměrně mystifikuje - zde opět platí nutnost důsledné analýzy a korelace účetních výkazů emitenta s jeho historií.
Odpovídající kupón
Výnos z dluhopisů v podobě kupónu by měl reflektovat aktuální ekonomickou situaci, tedy cenu za jakou jsou emitenti ochotni si půjčit volné peněžní prostředky a zároveň za jakou cenu jsou ostatní subjekty ochotny tyto prostředky poskytnout. Kvalitní dluhopis pak bude vždy navázán na odpovídající kupónové výplaty a jeho emitent nebude slibovat přehnané byť lákavé výnosy. Investor se může běžně setkat s dluhopisy, které jsou spojeny s kupónem ve výši okolo 10 % p.a. a lecky i více - je však nutno položit si otázku, proč je takto výnosný dluhopis nabízen? Zpravidla jej nabízejí emitenti, kterým by nikdo při nižším kupónovém výnosu peněžní prostředky nepůjčil, jelikož se jedná o vysoce rizikové podnikání a emitent nedisponuje dostatečnou historií či majetkem. Hovoříme pak o tzv. junk bonds (prašivé dluhopisy), u kterých je minimální šance na splacení nominální hodnoty v době splatnosti. Níže uvedený obrázek znázorňuje rozdílné výnosy z dluhopisů dle rizikového profilu emitentů.
Výnos u dluhopisů s ratingem AAA je stanoven agenturou Moody´s. Výnos u Junk Bond je ilustrativní.
Kupujte u odborníků
Emitent, který hodlá získat prostředky pro financování svých investičních záměrů by se měl obrátit na specializované finanční instituce, které mu s tímto procesem pomohou. Jedná se sice o nákladnější cestu než je umístění dluhopisů na online tržiště - pro investora se jedná o důkaz toho, že emitent má důvěru těchto institucí a je jimi prověřen. Již zmíněné finanční instituce mají další výhodu - jsou licencovanými subjekty a mohou proto poskytovat investiční poradenství, tedy nabídka emitovaných dluhopisů je cílená a směřována na ty investory, kteří odpovídají rizikovému profilu daného dluhopisu. Pokud se však investoři pohybují v prostředí online tržišť, musejí se spoléhat sami na sebe, což může být časově velmi náročné a leckdy to může skončit špatně. Specializované finanční instituce jsou zpravidla tzv. administrátory emise, kdy dohlížejí na řádné vyplácení kupónů, jistin či dodržování zákonných povinností emitenta - pro investora tak představují určitý vyšší stupeň ochrany.
Čemu se vyhnout?
Zprostředkovatel prodeje dluhopisu
Investoři by se měli zaměřit i na způsob, jakým se o určité emisi dluhopisů dozvěděli. Méně kvalitní emitenti zpravidla nemají dostatek financí na zajištění úpisu emise prostřednictvím banky nebo obchodníka s cennými papíru. Uchylují se tak k prodeji svých dluhopisů prostřednictvím různých alternativních kanálů. V poslední době se v České Republice rozmnožila tzv. “dluhopisová tržiště”, která však nemají od ČNB povolení k provozování investičního poradenství a dluhopisy tak většinou jen přeprodávají, aniž by je hlouběji analyzovala. Lidé by si taky měli dát pozor na příliš agresivní reklamu - pokud je na danou emisi reklama na každé druhé internetové stránce, tak to neznamená, že daná emise patří mezi ty kvalitní. Při prodeji přes telefon by pak měl být pro investory alarmující přílišný nátlak prodejce na zakoupení daného dluhopisu.
Riziko dalšího dluhového financování emitenta
S emisemi korporátních dluhopisů je spojeno poměrně významné riziko, které může leckterého investora překvapit - k jeho vzniku dochází v situaci, kdy emitent navyšuje své zadlužení vůči jiným subjektům, než jsou upisovatelé dané emise. Jedná se tedy o riziko dalšího dluhového financování emitenta. Tuzemská legislativa totiž neustanovuje zákonné omezení, které by běžnému emitentovi korporátních dluhopisů určovalo, v jakém objemu se může zadlužit vůči svému vlastnímu kapitálu. Typickým případem dalšího dluhového financování je emise nových dluhopisů před splatností těch stávajících - nově získané prostředky pak velmi často slouží pouze ke splacení emise předchozí a k investiční činnosti použity nejsou. Emitent se tak dostává do určité spirály, kdy každou další emisí splácí tu předchozí.
Níže uvedený obrázek znázorňuje finanční toky z pohledu emitenta v modelové situaci dalšího dluhového financování prostřednictvím emisí tříletých dluhopisů s výnosem 5 % p.a. K vydání dodatečných emisí dochází před datem splatnosti emise předcházející.
Emitent jako nová firma
Každý investor by měl zpozornět pokud emitent nemá dostatečnou historii podnikání a jedná se prakticky o nově vzniklou firmu - tyto firmy zpravidla emitují dluhopisu z toho důvodu, že nedosáhnou na bankovní financování. Pokud však nejsou solventní pro banku, nejsou vhodné ani pro investory. Neodstatečná historie podnikání totiž představuje vysoké riziko - investor si nemůže udělat obrázek o tom, zda bude společnost schopna dostát svým závazkům.
Opatrnost se vyplácí
Z výše uvedených faktorů je jasné, že investice do korporátních dluhopisů mají řadu komplikací a rizik, kterými investor prochází. Ne každý má však čas na důkladnou analýzu finanční situace emitenta a právních podmínek upravujících danou emisi - proto je vždy vhodné vyhledat pomoc specializované finanční instituce (obchodník s cennými papíry či banka), která investorovi ušetří čas a omezí riziko potenciální ztráty investovaných prostředků. Ve čtvrtém díle našeho seriálu si rozebereme právní úpravu dluhopisů v tuzemsku a zdůrazníme základní právní zásady, které by měl znát každý dluhopisový investor.
Autoři: Tomáš Turna a Petr Lajsek, analytici společnosti Colosseum, a.s.