3.7.2019
V 8. díle našeho pravidelného komoditního seriálu si blíže představíme obchodování pšenice a kukuřice, jejich specifika a faktory, které ovlivňují cenu.
3. 7. 2019
Mezi investory se komodity netěší až takové oblibě, jakou by si možná zasloužily. Mnohým investorům se obchodování komodit může totiž zdát složité kvůli nedostatku informací. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli pro publikaci seriálu o komoditách, kde si probereme úplné základy, jednotlivé komodity a jak do nich investovat. S komoditami se totiž setkáváme každý den, může se jednat o zemědělské produkty na našich talířích, drahé kovy ve špercích nebo palivo do automobilů. Ať už si to uvědomujeme nebo ne, vývoj na komoditních trzích ovlivňuje život každého z nás. Komodity tak bereme jako samozřejmou součást našich životů. Nyní je však čas podívat se na ně jako na atraktivní investiční příležitost. V předchozím díle našeho komoditního seriálu jsme si blíže probrali investování do stříbra a mědi. V tomto (osmém) díle se zaměříme na zemědělské produkty - pšenice a kukuřice.
Pšenice
Pšenice byla, je a bude jednou z nejzákladnějších potravin pro lidstvo. Díky svému vysokému obsahu bílkovin a širokému spektru využití byla tradičním zdrojem potravy již několik tisíc let před naším letopočtem. Díky své poměrné nenáročnosti na počasí je pěstována prakticky po celém světě. Nejvíce se však pšenici daří v mírném podnebném páse. Rozlišujeme několik druhů pšenice - zejména dle hrubosti zrna a dle objemu obsahovaných bílkovin. Hlavními skupinami pak jsou běžná a tvrdá pšenice. Tvrdá pšenice se používá na výrobu těstovin a z běžné se dělá pečivo. Pšenice se dále dělí také podle času osetí na zimní a jarní. Zimní se zasévá na podzim a sklízí na přelomu května a června. Jarní se pak zasévá na jaře a její sklizeň probíhá na konci léta. Největšími producenty pšenice jsou v současnosti Čína, Indie, Rusko, USA a Evropská Unie. Největšími spotřebiteli pšenice jsou pak Čína, EU, Indie a Rusko. Pšenice je využívána zejména pro výrobu potravin, další využití může být na krmné účely pro drůbež a dobytek, ve farmaceutickém průmyslu a také výrobu biopaliv.
Jak obchodovat pšenici?
Pšenice je jako komodita veřejně obchodovatelná na burzovních trzích formou futures kontraktů. Hlavními motivy investice do pšenice je spekulace a hedging. I u pšenice naprostá většina investorů tak spekuluje na růst, nebo pokles ceny. Nejoblíbenějším způsobem investice do pšenice jsou futures kontrakty. Specifikace futures kontraktů na pšenici naleznete v tabulce níže. Hlavní měrnou jednotkou pro pšenici je 1 bušl, který odpovídá ekvivalentu přibližně 27,2 kg. U většiny kontraktů však nedochází v fyzickému vypořádání - kontrakty jsou buď prodlouženy, nebo ukončeny před datem dodání. Futures kontrakty na pšenici expirují 15. den v březnu, květnu, červenci, září a prosinci. Investoři mohou využít také opcí na futures kontrakty.
Kromě futures kontraktů se dá pšenice obchodovat i prostřednictvím CFDs. CFD neboli contract for difference jsme v komoditním seriálu zatím nepředstavili. Tento investiční instrument umožňuje spekulaci na cenu pšenice, aniž by investor musel kupovat příslušné futures, opci nebo ETF. Cenou CFD je pak rozdíl mezi cenou pšenice při jeho nákupu a cenou, která je momentálně na trhu. Podobně jako u futures i zde skládá investor na účet u brokera margin a může využít finanční páky. Jedná se tak o poměrně vysoce rizikovou investici, která může přinést velké zisky, ale i ztráty. Nepříliš rozšířené jsou investice do pšenice prostřednictvím ETF. V současnosti existuje pouze jeden burzovně obchodovatelný fond, který investuje přímo do pšenice (Teucrium Wheat Fund). V tomto fondu jsou obsaženy různé futures kontrakty na pšenici s rozdílnými daty.
Vývoj spotové ceny pšenice od roku 1998
zdroj: finviz.com
Co ovlivňuje cenu pšenice?
Cenu pšenice ovlivňuje hned několik faktorů. Cena pšenice je denominována v amerických dolarech - investorům se tak vyplatí sledovat dění okolo této měny. Silný dolar tlačí ceny pšenice dolů a naopak. Další faktory ovlivňující cenu pšenice jsou počasí, nabídka a poptávka, cykly a například vývoj v zemích sektoru emerging markets. Pšenice má také silnou korelaci s cenami ostatních zemědělských plodin - zejména pak s kukuřicí, která působí jako částečný substitut.
Nabídka a poptávka
Cena na spotovém trhu pšenice je tvořena nabídkou a poptávkou. Nabídku ovlivňuje zejména velikost produkce v daných zemích, kterou zase ovlivňuje počasí. I poptávka je ovlivněna velikostí produkce dané země - při nedostatku bude růst její poptávka a import. Na nabídku a poptávku dále působí různé vládní zásahy, například v Indii byla v posledních letech uvalena vyšší daň na dovoz pšenice, aby se podpořila domácí produkce. Investoři by tak měli sledovat obchodní vztahy mezi hlavními producenty a importéry. Poptávka je také ovlivněna vývojem tzv. emerging markets. S jejich dalším rozvojem bude růst poptávka po pšenici.
Pšeničný cyklus
Cenu pšenice ovlivňuje i tzv. pšeniční cyklus. Na jaře se plodina zasévá, v létě se sleduje a na podzim sklízí. Cena se tomuto rytmu přizpůsobila, když na jaře v období výsadby dochází k zdražování. Investoři ještě nemají dostatek informací o možné sklizni a do ceny promítají rizikovou přirážku. Počátkem léta se již ví, kolik plochy se přibližně oselo a první prognózy úrody kolují trhem. Strach se následně vytrácí, což může vést k poklesu ceny. Zlevňování pak trvá přibližně do konce sklizně. Tento cyklus je bedlivě sledován investory, kteří z této pravidelnosti často těží.
Počasí
Jak jsme již zmínili, pšenice je poměrně nenáročná plodina na pěstování. Nepříznivé počasí se však může promítnout do velikosti produkce a tím pádem i ceny. Dlouhá období sucha nebo přílišné množství deště mohou výrazně snížit objem vyprodukované pšenice. Jedná se zejména o problémy, kterým zemědělci čelí v rámci polních prací ve fázi setí, kdy nepříznivé počasí může posunout výsadbu až o několik týdnů a konečný výnos se tak může výrazně snížit. Naopak ideální počasí může zásadně podpořit objem produkce a snížit tak ceny.
Kukuřice
Kukuřice je jednou z nejdůležitějších plodin jak pro krmné, tak i průmyslové účely. První známky o využívání kukuřice jsou více než 10 000 let staré. Kukuřice se poprvé pěstovala ve Střední Americe, odkud se později rozšířila do Severní a Jižní Ameriky. Do Evropy se dostala až v roce 1492, kdy ji Kryštof Kolumbus dovezl z Kuby. Do Číny se tato plodina dostala až kolem roku 1550. Kukuřice je jednoletá rostlina, která dorůstá do výšky až 3 metrů. Produktem jsou kukuřičné klasy, z nichž se získává zrno a olej. Pro výživu lidí se vyrábí kukuřičná mouka a krupice. Kukuřičné zrno je energeticky velmi bohaté, a proto je také ideální plodinou pro výrobu krmiv. Mezi další využití patří produkce paliv, kukuřičný syrup v potravinách a například alkohol. Kukuřice vyžaduje pro pěstování relativně teplé počasí. Hlavními producenty kukuřice jsou USA, Čína, Brazílie, Argentina a Ukrajina. Hlavními spotřebiteli kukuřice jsou pak USA, Čína, EU a Brazílie.
Jak obchodovat kukuřici?
Způsoby obchodování kukuřice se příliš neliší od těch výše uvedených u pšenice. Investoři mohou využít jak futures, CFDs, opcí nebo ETF (Teucrium Corn Fund - založen na futures na kukuřici s různými daty vypořádaní). Měrnou jednotkou kukuřice je stejně jako u pšenice 1 bušl, který zde odpovídá přibližně 25,4 kg. Nejvyužívanějším instrumentem jsou již tradičně futures kontrakty. Jejich specifikace jsou uvedeny v tabulce níže. Spotovou cenu kukuřice od roku 1998 do současnosti pak naleznete v níže uvedeném grafu.
Vývoj spotové ceny kukuřice od roku 1998
zdroj: finviz.com
Co ovlivňuje cenu kukuřice?
Cenu kukuřice ovlivňují podobné faktory jako u pšenice. Kukuřice tak závisí na síle amerického dolaru, nabídce a poptávce a počasí. Investoři by měli bedlivě pozorovat také poptávku po ethanolu, pro jehož produkci je kukuřice klíčová. Růst poptávky po ethanolu tak zpravidla vede k růstu cen kukuřice. Investoři by měli sledovat také cenu ropy, kukuřice se totiž hojně využívá k produkci biopaliv, která slouží jako alternativa k tradičním pohonným hmotám. Růst cen ropy má za následek zvýšení poptávky po biopalivech.
Nabídka a poptávka
Cena na spotovém trhu kukuřice je tvořena nabídkou a poptávkou. Nabídku ovlivňuje zejména velikost produkce v daných zemích - tu zase ovlivňuje počasí. I poptávka je ovlivněna velikostí produkce dané země - při nedostatku bude růst její poptávka a import. Investorům se vyplatí sledovat zejména největší producenty kukuřice USA a Čínu. Zejména poptávka Číny v posledních letech rapidně roste - země se snaží rozšiřovat produkci biopaliv. Pro Čínu zároveň představuje kukuřice zásadní zemědělskou komoditu v rámci živočišné produkce, jelikož se země dlouhodobě potýká s nákazou vlastních zásob pšenice prasečí chřipkou.
Počasí
Pro správné pěstování kukuřice je klíčové optimální množství vody zejména v období setí. Přílišná vlhkost půdy vede ke zpoždění celého procesu a může docházet ke splachování osázené plochy. Extrémně dlouhé období vlhka často vede i k nižší úrodě, protože řada farmářů se raději rozhodne pro jinou plodinu. Prudké lijáky v období sklizně mohou poškodit klasy, což v konečném důsledku vede k nižší úrodě. Investoři by tak měli bedlivě pozorovat klimatické podmínky v USA a Číně a případně každoměsíční zprávu amerického ministerstva zemědělství WASDE, která obsahuje i objem srážek a očekávanou produkci jednotlivých zemědělských komodit.
Odkaz na předchozí díl naleznete zde
V příštím díle se zaměříme na další zemědělské plodiny - sójové boby a rýže.
Autoři: Petr Lajsek a Tomáš Turna, analytici společnosti Colosseum, a.s.