Jak obchodovat komodity - Sojové boby, rýže (9. díl)

 

Mezi investory se komodity netěší až takové oblibě, jakou by si možná zasloužily. Mnohým investorům se obchodování komodit může totiž zdát složité kvůli nedostatku informací. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli pro publikaci seriálu o komoditách, kde si probereme úplné základy, jednotlivé komodity a jak do nich investovat. S komoditami se totiž setkáváme každý den, může se jednat o zemědělské produkty na našich talířích, drahé kovy ve špercích nebo palivo do automobilů. Ať už si to uvědomujeme nebo ne, vývoj na komoditních trzích ovlivňuje život každého z nás. Komodity tak bereme jako samozřejmou součást našich životů. Nyní je však čas podívat se na ně jako na atraktivní investiční příležitost. V předchozím díle našeho komoditního seriálu jsme si blíže probrali investování pšenice a kukuřice. V tomto (devátém) díle se zaměříme na další zemědělské produkty - sojové boby a rýže. 

Sojové boby

Sojové boby jsou historicky jedním z nejdůležitějších zdrojů bílkovin pro lidstvo. Rostlina původně pochází z Číny, kde místní farmáři pěstovali sojové boby již kolem roku 1100 před naším letopočtem. Časem se sojové boby začaly pěstovat po celém světě. Převrat způsobila v roce 1920 společnost A.E. Stanley Manufacturing Company, která začala ze sojových bobů vyrábět sojový olej a odtučněný sojový šrot (soybean meal), který zbyde po extrakci oleje. Sojový olej se hojně využívá při výrobě těsta a margarínu. Soybean meal je využíván zejména pro krmné účely. Sojové boby jsou poměrně nenáročnou rostlinou, pro správný růst je potřeba pouze dostatek tepla a vody. Sázení (v USA) probíhá mezi květnem a červencem. Sklizeň pak probíhá v září. Podmínky pro pěstování sojových bobů jsou velmi podobné podmínkám, které vyžaduje pěstování kukuřice. Většina farmářů tak pěstuje tyto plodiny dohromady, nebo se před sázením rozhodují dle cen futures a zvolí pro ně výnosnější rostlinu. Největším producentem sojových bobů na světě jsou v současnosti USA, které obstarávají téměř třetinu celosvětové produkce. Mezi další významné producenty patří Čína, EU, Kanada, Brazílie a Indie. Největšími exportéry jsou pak USA a Brazílie. Největší import sojových bobů je v Číně, EU a Mexiku. 

Jak obchodovat sojové boby?

Sojové boby jsou jako komodita veřejně obchodovatelné na burzovních trzích formou futures kontraktů. Hlavními motivy investice do sojových bobů je spekulace a hedging. I u sojových bobů naprostá většina investorů tak spekuluje na růst, nebo pokles ceny. Nejoblíbenějším způsobem investice do sojových bobů jsou futures kontrakty. Specifikace futures kontraktů na sojové  boby naleznete v tabulce níže. Hlavní měrnou jednotkou pro sojové boby je 1 bušl, který odpovídá ekvivalentu přibližně 27,2 kg. U většiny kontraktů však nedochází v fyzickému vypořádání - kontrakty jsou buď prodlouženy, nebo ukončeny před datem dodání. Měsíce expirace kontraktů jsou leden, březen, květen, červenec, září a listopad. Investoři mohou využít také opcí na futures kontrakty. 

Kromě futures kontraktů se dají sojové boby obchodovat i prostřednictvím CFDs. CFD neboli contract for difference jsme představili v předchozím díle. Nepříliš rozšířené jsou investice do sojových bobů prostřednictvím ETF. V současnosti existuje pouze jeden burzovně obchodovatelný fond, který investuje přímo do sojových bobů (Teucrium Soybean Fund). V tomto fondu jsou obsaženy různé futures kontrakty na sojové boby s rozdílnými daty. 

Vývoj spotové ceny sójových bobů od roku 1999

zdroj: finviz.com

Co ovlivňuje cenu sojových bobů?

Cenu sojových bobů ovlivňuje hned několik faktorů. Cena sojových bobů je denominována v amerických dolarech - investorům se tak vyplatí sledovat dění okolo této měny. Silný dolar tlačí ceny sojových bobů dolů a naopak. Další faktory ovlivňující cenu sojových bobů jsou počasí, nabídka a poptávka a například vývoj v zemích sektoru emerging markets. Sojové boby mají také silnou korelaci s cenami ostatních zemědělských plodin - zejména pak s kukuřicí.

Nabídka a poptávka

Cena na spotovém trhu sojových bobů je tvořena nabídkou a poptávkou. Nabídku ovlivňuje zejména velikost produkce v daných zemích, kterou zase ovlivňuje počasí. I poptávka je ovlivněna velikostí produkce dané země - při nedostatku bude růst její poptávka a import. Investoři by tak měli sledovat obchodní vztahy mezi hlavními producenty a importéry. Zejména zprávy ohledně produkce a počasí v USA jsou pro trh sojových bobů nesmírně důležité. Poptávka je také ovlivněna vývojem tzv. emerging markets. S jejich dalším rozvojem bude růst poptávka po sojových bobech, jako zdroje potravy nebo krmiv pro zvěř. 

Americký dolar

Podobně jako ostatní zemědělské plodiny jsou i sojové boby kotované v amerických dolarech. Silný dolar tak působí proti cenám sojových bobů a naopak. Investoři by tak měli sledovat vývoj amerického dolaru a zprávy FEDu ohledně změn úrokových sazeb.

Korelace s kukuřicí

Jak jsme již zmínili výše, sojové boby a kukuřice vyžadují podobné podmínky pro pěstování a zemědělci tak většinou pěstují obě rostliny dohromady, nebo před sezonou volí jednu z rostlin dle ceny futures. Zemědělci se tak rozhodují dle tzv. corn-soybean spread, který můžeme definovat jako počet bušlů kukuřice, který je potřeba na nákup jednoho bušlu sojových bobů. Pokud je tento spread pod poměrem 2,2:1, tak to zpravidla značí drahou kukuřici. Pokud je tento poměr nad 2,4:1, tak jsou drahé naopak sojové boby.

---

Rýže

Rýže byla, je a bude jedním z nejdůležitějších zdrojů potravy pro lidstvo. První zmínky o rýži pocházejí již z období kolem 8000 let před naším letopočtem, kdy se rýže pěstovala v údolí Yangtze v Číně. Postupně se rýže rozšiřovala i do dalších oblastí a kolem roku 2000 př.n.l. se začala pěstovat v Indii v okolí řeky Gangy. V současnosti se rýže pěstuje prakticky po celém světě a je nejdůležitějším zdrojem potravy pro přibližně polovinu světové populace (zejména v Jižní a Střední Americe, Jihovýchodní Asii a Blízkém Východě). V současnosti existuje několik různých druhů rýže, které rostou v různých podnebných podmínkách. Mezi dva základní druhy patří Japonica a Indica. Typ Indica se podílí z více než 75 % na světové produkci. Tento druh rýže vyžaduje pro pěstování velmi teplé podnebí a daří se mu tak zejména v jižní Asii, Thajsku, Vietnamu a Číně. Japonica naopak snese i chladnější počasí a je pěstována například na západě Evropy a v USA. Největšími producenty rýže na světě jsou Čína, Indie, Indonésie, Bangladéš, Vietnam a Thajsko. Využití rýže je v naprosté většině pro účely potravy, jen menší část rýže je zpracována nápoje (rýžové mléko, saké) a na obnovitelnou energii.

Jak obchodovat rýži?

Způsoby obchodování rýže se příliš neliší od těch výše uvedených u sojových bobů. Investoři mohou využít jak futures, CFDs nebo opcí. Na rozdíl od již zmíněných plodin v současnosti neexistuje žádné ETF, které by se soustředilo pouze na rýži. Měrnou jednotkou rýže je tzv. hundredweight (CWT). Jeden CWT odpovídá přibližně 45,5 kg. Nejvyužívanějším instrumentem jsou již tradičně futures kontrakty, jejichž expirační měsíce jsou stejné jako u sojových bobů. Jejich specifikace jsou uvedeny v tabulce níže. Last trade day je jeden pracovní den před 15. dnem měsíce daného kontraktu. Spotovou cenu rýže od roku 1999 do současnosti pak naleznete v níže uvedeném grafu.

Vývoj spotové ceny rýže od roku 1999

zdroj: finviz.com

Co ovlivňuje cenu rýže?

Cenu rýže ovlivňuje zejména produkce a poptávka v Číně a Indii. Dalšími hybateli ceny rýže je vývoj světové zásoby rýže - například Čína v posledních letech vytvářela stále větší a větší zásoby. Naopak v Indii a Thajsku zásoby klesají. Velký vliv má také počasí v hlavních oblastech (zejména sucha mohou výrazně snížit produkci) a obchodní dohody mezi zeměmi. Překvapivě může působit i vztah ceny rýže a ropy. 

Nabídka a poptávka

Cena na spotovém trhu rýže je tvořena nabídkou a poptávkou. Nabídku ovlivňuje zejména velikost produkce v daných zemích - tu zase ovlivňuje počasí. I poptávka je ovlivněna velikostí produkce dané země - při nedostatku bude růst její poptávka a import. Investorům se vyplatí sledovat zejména největší producenty rýže Čínu a Indii. Tyto země dohromady spotřebují přibližně polovinu celosvětové produkce rýže. Obě země se navíc potýkají s nezastavitelným růstem populace, který je typický pro celou Jihovýchodní Asii. Poptávka po rýži tak pravděpodobně v dalších letech jen poroste, což by mohlo podpořit rostoucí ceny rýže. Tyto země však neustále bohatnou a více lidí si tak může dovolit maso, těstoviny a chléb a rýži tak částečně substituovat.

Cena ropy

Produkce rýže je poměrně náročný proces, který vyžaduje velké množství zemědělské techniky. Technika je využívána na zasévání, sklizeň, loupání a sušení rýže. Každý krok tak vyžaduje velké množství paliv a růst cen ropy tak může zapříčinit růst ceny rýže.

Odkaz na předchozí díl naleznete zde

V příštím díle se zaměříme na kávu, cukr a kakao

Autoři: Petr Lajsek a Tomáš Turna, analytici společnosti Colosseum, a.s.