Obchodní válka - koho bude bolet?

4.9.2019
Vztahy mezi USA a Čínou se stále vyhrocují a příměří je tak v nedohlednu. V případě další eskalace konfliktu se však zdá, že nebude vítězů, jen poražených.

 

Obchodní válka dvou největších světových ekonomik trvá více než 35 měsíců, tedy přesněji již 426 dní a v současnosti je jednou z největších hrozeb pro světové finanční trhy. Bilaterální jednání v průběhu léta vypadala částečně nadějně - vysoká očekávání si celý svět sliboval zejména od schůzky prezidenta Trumpa s čínským protějškem Si Ťin-pchingem v rámci summitu zemí G20 v Japonsku. K pokroku však nedošlo a sled nedávných událostí naopak přilil olej do pomyslného ohně války. Podívejte se, které subjekty jsou obchodní válkou zasaženy nejvíce.

Prezident Trump se stal ostrým kritikem čínských obchodních praktik již od svého nástupu do funkce v roce 2016. Hlavním důvodem negativního postoje Trumpa je především výrazný nárůst obchodního deficitu zboží s druhou největší ekonomikou světa - v roce 2015 činil deficit obchodní bilance 367 mld. USD, přičemž v roce 2017 došlo k prohloubení na 375 mld. USD. V roce 2018 pak obchodní deficit s Čínou činil již 419 mld. USD. Narůstající deficit z obchodních vztahů pak úzce souvisí s krádežemi duševního vlastnictví čínskými podniky, cíleným podhodnocováním čínského juanu a následnou ztrátou konkurenceschopnosti amerických firem.

Administrativa prezidenta Trumpa tak v roce 2017 zahájila vyšetřování čínských obchodních praktik, které vyústilo v zahájení nové éry protekcionistické politiky formou celních tarifů. První vlna tarifů byla uvalena již v polovině roku 2018 a to na čínské zboží importované do země v objemu přes 53 miliard USD. Následně pak koncem září pokrývaly tarify čínské zboží v celkové hodnotě 253 miliard USD. Prezident Trump však hrozil dalším zvyšováním celních tarifů - zejména pokud nedojde ke změně čínských obchodních praktik. Čínští zástupci se tak rozhodli k odvetnému kroku a zavedli tarify na americký export do Číny na zboží v hodnotě 110 miliard USD. Obchodní válka tak oficiálně začala.

Vývoj obchodní bilance zboží USA s Čínou (mld. USD)


Válka se vyostřuje

Události za poslední uplynulý měsíc jasně ukázaly, že obě mocnosti hodlají bojovat až do konce a ani jedna není ochotna ustoupit. Prezident Trump nejprve 1. srpna prohlásil, že USA přistoupí k zavedení celních tarifů na čínský export zboží do USA v hodnotě 300 miliard USD a to v 10% výši, zároveň pak dodal, že zvýší tarify na novou úroveň 25 % na zboží v objemu přes 250 miliard USD. Celkově by tak byl tarify zatížen veškerý čínský vývoz zboží do USA. Čína krátce poté reagovala snížením hodnoty domácí měny (juanu) na nejnižší úroveň vůči dolaru za posledních 11 let - tento krok vyústil obviněním ze strany administrativy prezidenta Trumpa, že Čína záměrně manipuluje se svou měnou, aby si udržovala vyšší konkurenceschopnost. Snaha o uklidnění situace a průběžná vyjednávání ovoce nepřinesla a obě země oznámily, že na sebe uvalí další vlnu celních tarifů - tentokrát ve fázích. První fáze nabyla účinnosti k 1. září a druhá má vejít v platnost k 15. prosinci. 

Čínští představitelé se rozhodli přistoupit ke zvýšení tarifů až na 10% úroveň na zboží v objemu okolo 75 miliard USD. V první fázi nových celních tarifů bude zasažena zejména produkce amerických zemědělců, průmyslových materiálů a chemikálií. Zároveň pak ve druhé fázi dojde k obnovení tarifů na americký automobilový sektor - ty by měly dosáhnout rovněž 10% úrovně, nicméně v některých případech až 40 %. Druhá fáze rovněž počítá s prohloubením tarifů na zemědělské zboží a také na oblečení či vzácné rudy. Překvapivě byla na seznam zboží s 5% tarify přidána také lehká americká ropa WTI. Opatření, která zavádějí USA, nejsou o nic méně drastická - první vlna tarifů postihuje čínský export zboží do USA v hodnotě přes 112 miliard USD a týká se především oblečení a obuvi - tarifům tak bude podléhat téměř 90 % veškerého importovaného textilu a přibližně 50 % importované obuvi. Druhá vlna by se měla dotknout zboží v objemu přes 160 miliard USD, které bude podléhat 15% tarifům. Zároveň by k 1. říjnu mělo dojít k navýšení tarifů na již dříve sankcionované zboží v objemu 250 miliard USD - z původních 25 % na 30 %.

Srovnání uvalených a chystaných tarifů USA na Čínu (mld. USD)

 


Kdo to zaplatí?

Eskalující celní válka si nevybírá své oběti jen v rámci finančních trhů, kde se investoři obávají rostoucích omezení v mezinárodním obchodě a tudíž snížené poptávky podniků a následného poklesu cen jejich akcií. Jde také o samotné domácnosti a spotřebitele. Ekonomika USA je vysoce závislá právě na spotřebě - ta tvoří přibližně 73 % celkového HDP země a kupní síla domácností je tak významným prvkem ekonomické expanze. Je velmi důležité si uvědomit, že nově zaváděné celní tarify se již netýkají jen průmyslového zboží či materiálů, ale také spotřebního zboží, kterého jsou domácnosti nuceny kupovat relativně stejné množství i při růstu cen. Pokud by tedy došlo k naprosto úplnému přenesení cenových vlivů tarifů na americké spotřebitele, bude se jednat o výrazné omezení jejich disponibilních prostředků. Celková hodnota zboží z Číny, na které jsou tarify uvaleny se pohybuje okolo 550 miliard USD - pokud vezmeme v úvahu zavedené (zaváděné) celní tarify, jedná se po přepočtení o částku bezmála 121 miliard USD. Při aktuálním počtu obyvatel USA, který činí 376 milionů, pak dojdeme k poměrně překvapivému výsledku. Pokud by byly výše uvedené podmínky zachovány, zvýšily by se průměrné náklady čtyřčlenné domácnosti o přibližně 1 287 USD ročně. Je samozřejmě nutné zmínit také skutečnost, že domácnostem se může snižovat jejich disponibilní důchod v návaznosti na klesající tržby podniků a redukované mzdové náklady.


Které společnosti doplatí na válku nejvíce? 

 

Obecně můžeme říci, že vlivy obchodní války se projeví napříč globálním podnikatelským prostředím - týkat se však budou primárně společností kotovaných na burzovních trzích a společností snažících se získat externí kapitál prostřednictvím emisí dluhopisů. Investoři zkrátka a dobře budou více opatrní a nebudou chtít podstoupit zvýšenou míru rizika. Obchodní válka má však zcela zásadní vliv na hospodaření společností, které jsou závislé na tržbách z Číny. Rostoucí napětí mezi USA a Čínou totiž vyvolává nevoli čínských úřadů k povolování a schvalování podnikatelských záměrů amerických podniků - často jde o protahování řízení týkajících se otevírání nových poboček, či vstupu do nových provincií.

Podíl tržeb z Číny na celkových tržbách společností (%)

Pokud se budeme bavit o jednotlivých společnostech, tarify zavedené k 1. září se výrazně dotknou zemědělců, kteří omezí svou poptávku po nových strojích. Společnosti jako Deere (DE) či CNH Industrial (CNHI), které se zabývají výrobou traktorů a kombajnů tak očekávají výrazný pokles poptávky a již nyní snižují svou produkci až o 20 %. Potíže však čekají také automobilový průmysl, čínská střední třída je na významném vzestupu a její kupní síla roste velmi vysokým tempem - to dokazuje i skutečnost, že americká automobilka General Motors (GM) realizuje v Číně 43 % veškerých svých prodejů. Vyhlídky automobilové sektoru nezlepšuje ani skutečnost, že Čína obnovuje celní tarify na automobily a automobilové části. Výrazné problémy pak čekají technologické společnosti, zejména pak výrobce čipů. Společnosti jako Micron Technology (MU), NVIDIA Corp. (NVDA) či Intel Corp. (INTC) jsou extrémně zranitelné právě kvůli své vysoké závislosti na tržbách z Číny. Technologickému gigantu Apple (AAPL) se prozatím dařilo vyhnout kompletnímu vlivu celních tarifů na své produkty, nicméně s tím by mohl být konec v prosinci, kdy má v účinnost vejít další vlna celních tarifů.

Vše důležité ze světa financí a investic přímo na Váš e-mail

Ikona newslettery


Autoři: Tomáš Turna a Petr Lajsek, analytici společnosti Colosseum, a.s.