Na akciové trhy by měly v letošním roce vstoupit další společnosti - chybět by nemělo ani známé Airbnb. Podívejte se, jak IPO fungují a na co si dát pozor.
27. 2. 2020
Rok 2019 měl být z pohledu IPOs (vstup společnosti na akciové trhy) jedním z nejlepších v historii. Počet plánovaných IPO byl nejvyšší od roku 2014, kdy na akciové trhy v USA vstoupilo 229 společností. Vysoce očekávané IPOs startupů jako Uber a Lyft však spíše zklamaly a řada společností pak svůj vstup na akciové trhy odvolala či odložila. Největší událostí v rámci IPOs se tak stal vstup na burzu společnosti Saudi Aramco, která se stala nejcennější společností na světě. Letošní rok by měl přinést IPOs řady známých společností, jako jsou například Airbnb, Postmates, Wish či WeWork. Podívejte se jak obchodování s IPOs probíhá a na co si dát pozor.
Co je IPO?
IPO je proces při kterém dochází k přeměně soukromé společnosti na veřejně obchodovatelnou, a to prostřednictvím burzovních trhů. Společnost, která plánuje vstoupit na akciové trhy, tedy nabízí určitou část svých akcií a za ně získává kapitál, který má především sloužit jako zdroj financování. Vstup na burzu probíhá zpravidla ve spolupráci s velkými finančními institucemi, jako jsou investiční banky - ty se starají o to, aby akcie byly úspěšně upsány a kótovány na dané burze. Výsledkem IPO je pak volné obchodování s akciemi dané společnosti. Vstup na burzovní trhy se může jevit jako poměrně jednoduchá a jasná věc. Opak je však pravdou - tento proces je zpravidla připravován v řádech měsíců či dokonce několika let a je rovněž velmi finančně nákladný.
Jak IPO probíhá?
Pokud se soukromá společnost rozhodne, že získá dodatečný kapitál prostřednictvím vstupu na burzu a prodeje svých akcií, je prvním krokem vyplnění žádosti u příslušného regulatorního orgánu (v rámci USA se například jedná o Securities and Exchange Commission). Poté je třeba uzavřít smlouvu s tzv. administrátorem emise, kterým jsou zpravidla již zmíněné investiční banky. Administrátor emise ve spolupráci s danou společností, právními kancelářemi a dalšími subjekty vyhotoví veškeré potřebné dokumenty. Jedná se především o emisní dokumentaci, kde je nejdůležitějším dokumentem prospekt emitenta, který obsahuje informace o majetkové struktuře společnosti, finanční situaci, obchodním plánu a další relevantní informace.
Tyto dokumenty jsou následně prezentovány potenciálním investorům, kterými jsou z naprosté většiny instituce (banky, investiční firmy, fondy atd.) a na základě zájmu těchto subjektů je stanovena cena IPO - tedy cena, za kterou společnost zahájí úpis svých akcií. Můžeme se zároveň setkat se situací, kdy administrátorem emise je více investičních bank, které celý plánovaný objem prodávaných akcií převezmou do svých portfolií a samotný prodej realizují na svůj vlastní účet. Je zároveň nutné zmínit, že IPO probíhá na tzv. primárním trhu, na kterém se běžný investor nepodílí - samotné obchodování s upsanými akciemi pak probíhá na sekundárním trhu, kam jsou akcie umístěny institucemi, které je nakoupily v rámci IPO a tedy primárního trhu.
Pozor na prospekt emitenta
Pokud uvažujete o investici do akcií společnosti, která vstupuje na burzovní trhy, měli byste postupovat ještě více obezřetněji, než v případě nákupu akcií společnosti, která je na akciových trzích obchodována po dobu několika let. Je totiž třeba si uvědomit, že soukromá společnost nemusí podle regulatorních pravidel o sobě zveřejňovat informace v takovém rozsahu, jako společnost veřejně obchodovatelná. Jedná se především o účetní výkazy, které dokládají finanční zdraví společnosti - v rámci IPO má investor zpravidla k dispozici pouze prospekt emitenta, který nepokrývá kompletní historii hospodaření podniku a podává tak spíše statické informace. Zároveň je třeba pamatovat na to, že prospekt emitenta je vyhotovován na základě informací, které pocházejí přímo od emitenta. Regulatorní orgán, kterému je daný prospekt předkládán, kontroluje především naplnění formálních požadavků a ne pravdivost uváděných informací. Můžeme tak říci, že v rámci IPO je běžný investor ve značné informační nevýhodě a tím tak výrazně narůstá rizikovost dané investice.
Prověřte si administrátora
Velmi důležitou roli hraje instituce, která vykonává činnost administrátora IPO a následný úpis akcií na burzovních trzích. Renomované investiční banky, jako je například JP Morgan, si mohou dovolit být více selektivní vůči společnostem, kterým poskytnou své služby v rámci procesu IPO a tudíž se dá očekávat, že emise administrované těmito subjekty budou dosahovat vyšší kvality. Naopak IPO uskutečňované ve spolupráci s málo známými administrátory mohou evokovat pochybnosti a vyšší rizikovost.
Obezřetnost je na místě
Již jsme si řekli, že samotné IPO v rámci primárního trhu, je především doménou velkých institucí a běžný investor tak nemá zpravidla možnost se samotného IPO účastnit. Důvodem je především to, že velké instituce jsou v relativně malém počtu schopny nakoupit naprostou většinu nabízených akcií. Rovněž jde o skutečnost, že s IPO je spojeno výrazně vyšší riziko, než v rámci akciových investic na sekundárním trhu a na investory usilující o obchodování na primárním trhu tak jsou zpravidla kladeny vysoké požadavky na jejich zkušenosti a kapitál. Vedle institucí se tak primárního obchodování účastní jen mizivé procento privátních investorů, přičemž se jedná především o prémiové klienty bank, které administraci provádějí.
Běžný investor se však může setkat i s nabídkou investování na primárním trhu. To by měl být zásadní varovný signál a investor by neměl danou investici dále zvažovat, jelikož skutečnost, že IPO je nabízeno retailové klientela napovídá, že o IPO a akcie dané společnosti neměly velké instituce zájem a tudíž se administrátor snaží upisované akcie prodat co nejširšímu okruhu investorů. Platí zde totiž jednoduchá logika - pokud je firma, která vstupuje na akciové trhy kvalitní, akcie si rozeberou již zmíněné instituce a na retailové investory tak nic nezbyde. Naopak pouze nekvalitní IPO bude nabídnuto retailové klientele a takové nabídky se pak nedočkáte, pokud máte kvalitního brokera, který zohledňuje rizika takové investice a zároveň vaše zkušenosti a rizikový profil. Investoři by si také měli dát pozor na nabídky investic do IPO přes telefon nebo email. Může se totiž jednat o podvod - IPO dané společnosti nemusí být lokálním retailovým klientům vůbec dostupné.
Lock up období
V rámci IPO hraje důležitou roli také tzv. lock up období, které představuje dobu, po kterou nesmějí tzv. insideři prodat na sekundárním trhu akcie, které nabyli ještě před samotným IPO. Za insidery můžeme považovat především zaměstnance, management či majitele společnosti, která na burzu vstupuje. Toto období trvá obvykle mezi 90 až 180 dny a má za účel zabránit masivnímu přílivu akcií na trh, který by vedl k výrazným propadům cen upsaných akcií. S lock up obdobím je spojen poměrně rizikový faktor, který by měl investor zvážit - po skončení této lhůty se může totiž stát, že trh skutečně bude zaplaven vyšším počtem akcií, které byly do té doby “zmrazeny” a jejich cena bude klesat. Délka trvání lock up období je uvedena v prospektu emitenta.
Očekávaná IPO
Podstatu fungování IPO a faktory, na které si má investor dát pozor jsme si již řekli - nyní se podívejme, jakých IPO se v letošním roce můžeme dočkat. Patrně největší událostí by mohl být vstup na burzu společnosti Airbnb, která o něm uvažovala již v loňském roce. Společnost Airbnb tvoří v dnešním prostředí IPO prakticky výjimku a to z jednoho prostého důvodu - narozdíl od společností Uber či Lyft, které na trhy vstoupily v roce 2019, je totiž zisková. Otázkou je, jak bude společnost trhem oceněna - v rámci posledního privátního fundraisingu, byly akcie oceněny na 120 USD za kus, což by znamenalo tržní kapitalizaci společnosti ve výši přibližně 38 mld. USD.
Zajímavé by mohlo být IPO společnosti Postmates, která působí v USA a zabývá se doručováním širokého portfolia produktů ve spolupráci s firmami jako jsou např. Apple, Walmart atd. Postmates za poslední roky rostou držby tempem v řádech desítek procent a zároveň se těší zájmu soukromých investorů - podle posledních zpráv by mohla být společnost oceněna na 2,4 mld. USD. Za zmínku stojí také očekávané IPO společnosti Wish, která se zabývá online prodejem neznačkových výrobků. Odhady okolo možné výše tržního ocenění se pohybují lehce nad úrovní 1,5 mld. USD. Dalšími možnými kandidáty na letošní IPO jsou například společnosti Ant Financial, Asana či WeWork.
Autor: Analytické oddělení společnosti Colosseum, a.s.