Globální dluh v prvním čtvrtletí roku 2020 vzrostl na rekordních 258 bilionů dolarů. Alarmující je zejména mezičtvrtletní tempo jeho růstu. Úroveň zadlužení jednotlivých zemí pravděpodobně dále poroste. Je světový dluh udržitelný?
17. 7. 2020
Globální dluh v prvním čtvrtletí roku 2020 vzrostl na rekordních 258 bilionů dolarů, když se ekonomiky po celém světě zastavily kvůli boji s koronavirovou pandemií. Alarmující je zejména mezičtvrtletní tempo růstu dluhu. Úroveň zadlužení jednotlivých zemí pravděpodobně dále poroste. Největší podíl na světovém dluhu mají stále USA, Japonsko a Čína. Podívejte se na vývoj a strukturu světového dluhu. Je světový dluh udržitelný?
Poměr světového dluhu k HDP v prvním čtvrtletí vzrostl o více než 10 %, což je největší čtvrtletní nárůst v historii. Celkový poměr tak dosáhl na rekordních 331 %. Zatímco v průběhu prvního kvartálu byl nárůst zadlužení výrazně pod průměry z let 2015 až 2019, od března tempo růstu globálního dluhu tvořeného vládami, společnostmi, finančními institucemi a domácnostmi výrazně zrychlilo. Nárůst světového dluhu je však pochopitelný, svět pumpuje peníze do zasažené ekonomiky na boj s vlivy, které má na jednotlivé trhy a subjekty koronavirus. Zároveň se také dá očekávat, že tempo růstu zadlužení v letošním roce dále poroste.
Celková hrubá emise dluhu dosáhla ve druhém čtvrtletí rekordních 12,5 bilionu dolarů. Ve srovnání s čtvrtletním průměrem 5,5 bilionů dolarů v roce 2019 se jedná o masivní nárůst. Přes 60 % z těchto emisí pocházelo od vlád. I když rostoucí úroveň dluhu zvyšuje obavy o udržitelnost dluhu, více než 92 % vládního dluhu je investičního stupně. Dluh na vyspělých trzích dosáhl vrcholu na 392 % HDP, což je meziroční nárůst o 12 %. Nárůst míry zadlužení mimo finanční sektor byl nejvýraznější v Kanadě, Francii, Norsku a Spojených státech. Americký dluh tvořil polovinu z celkových 185 bilionů dolarů na vyspělých trzích. Mezi největší dlužníky pak patří (kromě USA) Japonsko, Čína, Itálie a Francie. Vývoj a strukturu globáního dluhu za posledních 20 let naleznete na grafu níže.
Vývoj globálního dluhu (v bilionech USD)
Poměr dluhu k HDP na rozvíjejících se trzích v prvním čtvrtletí vyskočil o 10 % na 230 %. Hodnota dluhu v amerických dolarech však poklesla o 700 milionů USD na 72,5 bilionů USD, což bylo způsobeno zejména oslabením měn zemí z rozvíjejících se trhů vůči americkému dolaru. Čínský dluh ve všech odvětvích dosáhl v druhém kvartále na rekordních 335% HDP. V prvním čtvrtletí vzrostl o 16 % na 318 % HDP. Asi 60 % navýšení dluhu bylo způsobeno nefinančními podniky. Do konce roku 2020 by měl být na rozvíjejících se trzích splatný dluh ve výši přibližně 3,7 bilionů dolarů. V roce 2021 by měl vzrůst na 4 biliony dolarů.
Je světový dluh udržitelný?
Nejvíce budou trpět vysoce zadlužené státy, které se blížily defaultu již před koronavirovou krizí. Mezi takové země můžeme zařadit například Itálii, Řecko nebo Zambii. Ani ti nejbohatší však nebudou ušetřeni - Německo a USA by jejich rostoucí zadlužení mohlo stát dosavadní AAA kreditní rating. Americký dluh by v letošním roce měl přesáhnout 100 % HDP, což jsou hodnoty, které jsme mohli naposledy vidět ve 40. letech minulého století. Do roku 2030 se očekává nárůst amerického zadlužení na 125 % HDP. Rostoucí zadlužení by mohlo výrazně zpomalit ekonomický růst. Některé země přežijí vysoké zadlužení díky nízkým úrokovým sazbám - například Japonsko dlouhodobě úspěšně funguje se zadlužením ve výši přesahující 200 % HDP. Pro země s vysokými úrokovými sazbami a nízkým meziročním růstem HD se však rostoucí zadlužení může stát receptem na katastrofu. Mezi takové země patří například Brazílie a Jihoafrická republika.